Temná nedávná minulost Königsteinu: sloužil po válce jako pracovně-výchovný tábor pro mládež

Německá demokratická republika se prezentovala jako stát dělníků a rolníků, nevybočovala tím ze socialistického bloku východních států. 

Demokracie byla pouze v názvu, vše řídil všemocný stranický aparát, což známe i z našeho poválečného vývoje. 

Osiřelé, bombardované, traumatizované, vyhoštěné, všemi opuštěné: mnoho dětí a dospívajících v poválečném Německu trpělo materiálně i duševně. Od utrpení je mnohdy jen malý krok ke zločinu a vzpouře.

Kam s problémovými případy ve zpustošené zemi? Vedení NDR zkombinovalo sociální péči o mládež s výkonem trestu a komunistickou ideologií. Tak vznikl koncept pracovně-výchovného tábora pro mládež, tzv. Jugendwerkhof.

Jugendwerkhof (JWH): Výchovné zařízení pro mládež ve věku od 14 do 20 let. V NDR existovalo zhruba 70 takových zařízení. Mladí lidé obou pohlaví zde byli umístěni v případě, že ve smyslu pedagogiky NDR platili za "obtížně vychovatelné", nebo když jejich výchova neodpovídala státem propagovanému ideologickému cíli "řádné výchovy k socialistické osobnosti", nebo z hlediska různých státních orgánů (škola, závod, policie, Stasi či výbory péče o mládež) neodpovídali socialistickému obrazu.

Asi v 70 zařízeních měli být chlapci a dívky vedeni k tomu, aby se stali „plnohodnotnými členy socialistické společnosti“. Co se ale vlastně dělo za zdmi obrovské pevnosti? Teprve nedávno započal vědecký výzkum této kapitoly německé minulosti. Pevnost Königstein od 5. dubna zve na mimořádnou výstavu Jugendwerkhof Königstein 1949–1955.

„Jde o jednu z prvních výstav v Německu, v níž instituce, v jejíž místnostech byl pracovně-výchovný tábor pro mládež, kriticky nahlíží na svoji minulost,“ říká kurátorka Maria Pretzschner z pevnosti Königstein gGmbH. „Do pevnosti byli posíláni mladí lidé, kteří měli za sebou zvláště závažné trestné činy,“ vysvětluje. Pevnost je měla ušetřit opravdového vězení, umožnit jim vyučení a připravit je na řádný život.

Od roku 1949 žilo v pevnosti asi 40 chlapců ve věku od 14 do 18 let. Později mladistvých přibývalo a v určitém období šlo i o dívky. Kapacita zařízení činila 200 míst. Byl to život jako ve vyhnanství.

Díky své odlehlé poloze na stolové hoře a své nedobytnosti sloužila pevnost Königstein od konce 16. století jako saské státní vězení, později vojenské vězení a tábor válečných zajatců. Měla všechny předpoklady k tomu, aby se právě tady vytvořil chráněný prostor pro mladé lidi, skrytý před okolním světem.

Podobný koncept izolovaného pracovně-výchovného tábora pro mladistvé byl realizován i na dalších místech NDR, například na zámku Torgau.

Jugendwerkhof Königstein byl pod tlakem veřejnosti, po šesti letech fungování, opět zrušen.

V současnosti se muzejní pevnosti Königstein je otevřela veřejnosti coby kulturní památka se stálými expozicemi a mimořádnými výstavami.