Hlavní obsah

Téměř čtvrtina Klausem amnestovaných je po dvou letech zpět ve vězení

Novinky, Tomáš Kopečný

Před dvěma lety vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus amnestii. Propustila celkem 6443 lidí a vyvolala ve společnosti spoustu nevole. Odborníci odhadovali, že minimálně polovina propuštěných bude za chvíli zase zpět za mřížemi. Jaká je situace dnes? A naplnily se prognózy o poloviční recidivě?

Foto: freeimages.com

Nejtemnější scénáře amnestie Václava Klause se nenaplnily. Statistiky Vězeňské služby říkají, že zpět za mříže se vrátila čtvrtina propuštěných.

Článek

„Nejtemnější scénáře stran amnestovaných propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody se podle statistik Vězeňské služby ČR neuskutečnily. Uvádí se, že ke konci roku 2014 je zpět za mřížemi 23 procent amnestovaných, tj. 1498 osob.  Celková recidiva amnestovaných v roce 2013 však není známa, protože statistiky Vězeňské služby ČR zahrnují pouze data o amnestovaných propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Data o amnestovaných, kterým byly uloženy tresty nespojené s odnětím svobody, chybí,“ uvedla Anita Homrová, PR manažerka neziskové organizace RUBIKON Centrum, jež působí v oblasti prevence kriminality.

Přesto všechno zůstává skutečností, že Česká republika vykazuje dlouhodobě vysokou míru vězeňské recidivy pohybující se kolem 60 procent. Přitom počet trestných činů podle údajů Policie České republiky vloni ve srovnání s rokem 2013 meziročně klesl o 55 344.

„Zajímavé je, že snižující se kriminalita nekoresponduje s mírou uvěznění, která naopak narůstá. Věznice, ve kterých se po Klausově amnestii výrazně uvolnila kapacita, v některých byl provoz dokonce ukončen, se pozvolna zase plní. V roce 2017 bychom se měli dostat ke stejnému počtu uvězněných jako před amnestií v lednu 2013,“ připomněla Homrová. 

Počet uvězněných osob by podle odhadů odborníků měl v následujících dvou letech vzrůst ze současných 18 711 vězňů na téměř 23 tisíc. 

Stávající situaci aktivně mapuje Ministerstvo spravedlnosti ČR, které hledá cesty, jak problému recidivy efektivně čelit. Jedním z řešení je systémová podpora osvědčených projektů nevládních organizací, které se zabývají zaměstnáváním lidí s trestní minulostí. Jedině tak mají lidé se záznamem v Rejstříku trestů šanci začlenit se zpět do společnosti a žít plnohodnotný, trestně bezúhonný život. Mezi takové organizace patří např. RUBIKON Centrum – nezisková organizace, která již 20 let působí v oblasti prevence kriminality a efektivního řešení následků trestných činů.

„Snahou RUBIKON Centra je zapojit lidi s trestní minulostí zpět do života, rozvíjet jejich konkurenceschopnost na pracovním trhu a posílit jejich ekonomickou situaci. A o tom, že se to daří, svědčí naše výsledky. V loňském roce se na naše služby obrátilo přes   1 500 klientů, přičemž třetina z nich hledala zaměstnání. Každý třetí klient jej nalezl a 75 procent zaměstnaných klientů pokračuje v zaměstnání po zkušební době,“ dodala Anita Homrová.

Reklama

Výběr článků

Načítám