Hlavní obsah
Slůně ze stáda v Tarangire Foto: Petr Hejna

Tanzanský Národní park Tarangire: ráj pro milovníky slonů a drobného ptactva

Kdo míří do Tanzanie na safari, jen zřídka vynechá park, pojmenovaný po jím protékající řece, který stejně jako mokřady kolem ní je magnetem pro spoustu zvěře od i jinde se hojně vyskytujících antilop, žiraf, buvolů, hyen a prasat po slony v počtu více než hojném. Krajině dominují mohutné baobaby.

Slůně ze stáda v Tarangire Foto: Petr Hejna
Tanzanský Národní park Tarangire: ráj pro milovníky slonů a drobného ptactva

Tarangire nepatří mezi největší národní parky Tanzanie - v pořadí co se rozlohy týče se svými 2 600 kilometrů čtverečních řadí na šesté místo, jeho jedinečnost je dána především jistotou narazit zde na obrovská sloní stáda, stejně jako pozorovat mnohé z opeřenců, kterých zde úhrnem žije přes pět set.

A právě ona zmíněná neohromující velikost je ideální pro důkladné seznámení s prostředím parku, na rozdíl od nekonečných plání Serengeti, kde i vícedenní safari probíhají vpodstatě jen v centrální části parku (celkem Serengeti zaujímá plochu, činící přibližně polovinu Arménie nebo Albánie, zatímco Tarangire prakticky přesně dosahuje velikosti Lucemburska, v porovnání s kraji ČR by Serengeti zabral plochu krajů Jihočeského a Královéhradeckého, Tarangire polovinu kraje Olomouckého).

Řeka Tarangire je pochopitelně závislá na střídání období sucha a dešťů, takže v době jejího rozvodnění je jižní část nepřístupná - mnohé cesty zmizí pod hladinou, stejně jako brodivé přejezdy z jednoho břehu na druhý, mokřady a bažiny rovněž zvětší rozlohu.

Typickou dominantou přírodních scenérií parku jsou mohutné baobaby, typické stejně jako rozsochaté koruny akácií, a v některých částech parku také četná termitiště - povětšinou tmavě šedé barvy, v místech s červenou zeminou pak sytě rudá, podobně jak jsou k vidění v keňském Tsavo.

Tak, jako v Tsavo jsou červení i sloni, v Tarangire naopak mají charakteristickou temně šedou barvu, danou tím, že jejich bahenní koupele s postřikem těla probíhají v tůních s bahnem obvyklé hnědošedé barvy.

Krom koryta řeky a močálů členitost krajiny doplňují akáciové lesy a háje, rokle, travnaté pláně, solitérní baobaby (až 25 metrů v obvodu) i vrcholky na obzoru. Vzhledem k vlhčímu prostředí parku je zde zmiňován masivní výskyt mouchy tse-tse, pravdou je, že při návštěvě v únoru se jevil předem zakoupený účinný repelent jako zbytečný (doporučuje se sprej s minimálně 50 procenty účinné látky, v obchodech s outdoorovým vybavením je k dostání i s 90 procenty).

Termitiště slouží jako útočiště nejmenším šelmám Afriky, mangustám jižním, které lze část, zejména po ránu kolem jejich příbytku pozorovat. To bohužel neplatí o hojném, avšak jen za noci aktivním hrabáči kapském. Zato nádherně vybarvený pojídač hmyzu i termitů, pták vousáč červenožlutý, je k vidění po celý den.

Údajně zde můžeme zastihnout lvy, odpočívající na stromech, větší šance však je najít tuto šelmu spícího ve stínu keře v trávě. Hyeny se nebojí toulat se často za noci přímo kempem, takže není radno se příliš vzdalovat od stanu (pokud je zvolen tento způsob ubytování). Z ptáků zaujme např. zoborožec, jehož samice se zazdí v hnízdní dutině, nebo tzv. "love bird", papoušek našim chovatelům dobře známý coby agapornis Fišerův.

Zmíněná forma přenocování v kempu dává největší možnost být africké divočině co nejvíce nablízku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků