Hlavní obsah
Vystoupení dvou členů skupiny Švejk band při vernisáži Foto: Jan Kaše

Tak nám zabili Ferdinanda aneb Plzeň si připomíná 100 let od začátku světové války

Dobové pohlednice, fotografie, noviny, knihy a hlavně zajímavé informace o jedné z největších tragédií v dějinách lidstva. To vše je součástí nově zahájené výstavy v Plzni.

Vystoupení dvou členů skupiny Švejk band při vernisáži Foto: Jan Kaše
Tak nám zabili Ferdinanda aneb Plzeň si připomíná 100 let od začátku světové války

V úterý 1. července byla v budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje zahájena výstava s názvem Světová válka.

Při vernisáži nechyběly písničky v podání dvou členů skupiny Švejk band, úryvek z knihy Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, který přečetl plzeňský herec Jakub Zindulka, či představení knihy Václava Dobrého Světová válka.  

Smrt následníka trůnu a dobový tisk

Výstava poutavým způsobem představuje I. světovou válku (1914-1918) různými úhly pohledu. První část je samozřejmě věnována císařskému rodu a především atentátu na Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii. Vražedný útok se odehrál 28. června 1914 v Sarajevu.

Autorům výstavy se podařilo expozici doplnit i o dobový tisk, který přinášel zprávy o útoku na následníka trůnu a jeho choť.     

Mým národům

Měsíc po atentátu vydal rakouský císař František Josef I. (1830-1916) známý manifest Mým národům:

„Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránit Svoje národy před těžkými oběťmi a břemeny války. V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto. Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci, k zabezpečení jeho državy po dlouhých letech míru chopil se meče…“     

Mobilizace v Plzni

V létě roku 1914 si asi nikdo nedokázal představit, jaké hrůzy a krutosti lidstvo čekají v následujících čtyřech letech. Lidé věděli, že válka přinese určité problémy, ale doufali, že nebude mít dlouhého trvání.

Do válečné mašinérie bylo povoláno přes 60 miliónů vojáků. Mobilizace se nevyhnula ani Plzni.

„Letos však nebylo prázdninového oddechu vůbec. Nebylo téměř ani dovolených a tam, kde byly, musely býti přerušeny, když prohlášena byla mobilisace. Není člověka, jenž dýchal by klidně a spal bezstarostně, není rodiny, jíž nelomcovala by nervosa. Plzeňské ulice již přes týden přeplněny jsou davy lidu, v němž přirozeně značné procento tvoří narukující záložníci. Plno je na nádraží, nabity jsou hostince a kavárny,“ psal tehdejší tisk.

Výstava, na které jsou k vidění dobové fotografie, knihy, noviny, ale třeba také pohlednice udělaná z kůry stromu, je skvělým a důležitým počinem. Jsou totiž události, které si musíme připomínat, i když jsou nepříjemné a kruté.

Milióny mrtvých a zmrzačených pro nás musí být výstrahou před jakýmikoliv válečnými experimenty, které organizovaly a bohužel stále organizují malé skupinky lidí jenom pro svou ziskuchtivost a nenasytnost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků