Hlavní obsah
Pomník připravený k umístění na opravenou mohylu ve Zborově. Foto: Ing. Luboš Bahník

Svíčky za padlé zapálí 2. července i v Přepychách na Rychnovsku

Druhého července uplyne sto let od památné bitvy u Zborova. Československá obec legionářská vydala v té souvislosti výzvu nazvanou Svíčky za padlé, kdy budou v jednotný čas na mnoha místech naší země zapáleny svíčky za své účastníky bitvy. Připojily se i Přepychy na Rychnovsku.

Pomník připravený k umístění na opravenou mohylu ve Zborově. Foto: Ing. Luboš Bahník
Svíčky za padlé zapálí 2. července i v Přepychách na Rychnovsku

V neděli 2. července zapálí v obci pod Orlickými horami svíčky nejen za Vladimíra Sklenáře, svobodníka 1. československého střeleckého pluku Mistra Jana Husi, který padl v památné bitvě u Zborova dne 2. července 1917, ale i za další vojáky, padlé v I. světové válce. Budou tak připomenuti vojáci československého národa na obou válčících stranách.

A kdo byl Vladimír Sklenář? Povoláním strojní zámečník, který se narodil roku 1892 (nebo 1893). V březnu 1914 ho vojenská komise uznala schopným pro službu v rakouské armádě, kam nastoupil 26. srpna 1914 k 30. zeměbraneckému pluku ve Vysokém Mýtě. Urychleně absolvoval výcvik a odešel 30. září 1914 s "marškou" na ruskou frontu, kde byl v Haliči 6. listopadu 1914 zajat ruskými vojáky. Posledním místem jeho zajetí se stala osada Lipovec. 

Do čs. legií v Rusku vstoupil 16. října 1916 zapsáním do stálého stavu právě se organizujícího 1. čs. střeleckého pluku. S ním odešel do bojů u Zborova, kde také 2. července 1917 v bojích proti rakouským vojákům padl. Pohřben je ve společném hrobu u obce Cécová. 

Místo bojů a mohylu ve Zborově navštívil nedávno Ing. Luboš Bahník, plk. v záloze, který pochází z Přepych a v roce 2004 velel misi kontingentu Vojenské policie AČR v Iráku.

„Měl jsem možnost navštívit jak Cécovou (dnes se jmenuje Kalynivka), tak vlastní místo bojů na severozápad od zbytku původní obce Choroščec - tam někde mohl padnout v průběhu útoku náš Vladimír Sklenář. Je to pásmo, kde útočil právě 1. čs. střelecký pluk,” vylíčil a dodal, že našli i mohylu, která zrovna procházela velkou opravou, aby byla připravena ke vzpomínkovým oslavám ve dnech 1. a 2. července 2017.

Z Choroščece pak pěšky pokračovali až na výšinu, kterou identifikovali jako možné místo nejprudších bojů. Odhadlí ho tak, že jako dnešní vojáci by ji považovali za klíčovou. Proto předpokládali, že právě o ni svedli útočníci a obránci zvlášť kruté boje. Právě na těchto místech pak symbolicky nabrali černou ukrajinskou zem, aby ji přivezli do Přepych.

Výsledky jejich pátrání potvrdila i "babuška", kterou potkali. „Řekla nám, že se narodila až v roce 1945, ale pamatuje si, jak ji maminka a babička vypravovaly o strašném boji, který se právě tam, odkud jsme přišli, tehdy v červenci odehrál. Když jsme ji ukázali naši kopii sto let staré vojenské mapy, zapíchla hned prst do místa, kde je zakreslena tehdy ještě celá obec Choroščec, a s jistotou řekla, tady jsme my, hned ukázala na Cécovou a řekla, odtud přišli, a tam jsou dnes všichni pohřbení,” popisuje zajímavé setkání plk. v záloze Ing. Luboš Bahník s tím, že ho utvrdilo v tom, že místo útoku 1. čs. střeleckého pluku odhadli správně.

A závěr? „Poklonili jsme se padlým legionářům v mohyle, vzpomněli jsme však zároveň i na padlé vojáky 35. pěšího pluku, kteří se právě nedaleko odtud bránili útoku 1. čs. střeleckého pluku. I oni si zaslouží naši vzpomínku - stejnou jako věnujeme všem vojákům, jejichž jména jsou na památníku padlých v naší obci. Bez rozdílu, zda padli na té či oné straně fronty. Byli to vojáci a smrt si mezi nimi proto nevybírala,” zdůraznil na závěr Luboš Bahník.  

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků