Článek
Hrátky s čertem
V jeskyni přiléhající ke kostelu svatého Jana Křtitele bydlel od roku 880 Ivan, první český poustevník. Byl podobný svatému muži otci Scholastikovi z pohádky Hrátky s čertem. Žil v odříkání a na modlitbách, proto ho prý neustále pokoušel ďábel, leč marně. Ivan byl tak zbožný, že pekelník už nevěděl, co by mu zlého vyvedl. Většina jeho nájezdů vůči Ivanovi skončila kropením svěcenou vodou nebo kohoutím zakokrháním.
V jeskyni uvidíte Ivanovo kamenné lože, jeho sochu, oltář, ostatky jsou pohřbeny v kostele.
Ivan ale nebyl sám. Společnost mu dělala laň, socha světce se zvířetem u nohou stojí za můstkem proti bývalé škole. Ivan se živil laním mlékem, jenže jednou ji při lovu zranil a po její krvavé stopě přišel k jeskyni kníže Bořivoj. Ivan hořekoval, jeho mlékoživitelka vydechla naposledy. Kníže mu vše chtěl kompenzovat ubytováním na hradě Tetíně. Poustevník odmítl a laskavý český kníže mu nechal postavit kostel zasvěcený Janu Křtiteli. Odtud dostala osada jméno.
Kostel prošel přestavbami. Nynější podoba je barokní, místo se stalo poutním a letos bylo zahrnuto do seznamu národních památek. Má bohatou vnitřní výzdobu. Spojení kostela s bývalou poustevníkovou jeskyní je světovou raritou. Díra ve stropě jeskyně je památkou, kudy vyfičel čert, když ho Ivan vyháněl. Na oltáři uvidíte obraz Zjevení svatého Jana Křtitele poustevníkovi Ivanovi. Kříž, který nad ním stojí, byl kdysi na Karlově mostě.
Ivanovy ostatky s poustevníkovou sochou jsou uloženy ve schráně kterou nesou andělé, vprostřed kostela. Z boku chrámu je vyveden pramen léčivé vody, prodávala se jako minerálka Ivanka.
Pohled od kříže
Pokud máte dostatek energie, je dobré vylézt do strmého kopce Skála (438 m n. m.) na travertinovou vyhlídku s křížem nad osadou. Kostel i těch pár domů, které Jan tvoří, máte pod sebou jako na dlani.
Cesta začíná za kostelem, po asi 5 minutách narazíte na Kapli povýšení sv. Kříže. Na tomto místě se prý zjevil Ivanovi sv. Jan Křtitel. V roce 1604 tu Heřman Rusworm, maršál císaře Rudolfa II., nechal zbudovat mramorové sousoší zobrazující setkání světců. Po pár desítkách let, kdy se na sochách začalo podepisovat počasí, tu postavili kapli.
Po válce vězení
U kostela svatého Jana Křtitele stojí velký klášter, obývali ho benediktini. Po roce 1948 je odvezli do Želivi a Oseka, z kláštera se stal tábor nucených prací pro osoby nepohodlné režimu. V roce 1951 až 1953 zde byla věznice pro nemocné a starší ženy. Na nátlak Mezinárodního červeného kříže nelidské zařízení museli komunisté v roce 1955 zrušit. Nedaleko Jana se nacházejí proslulé vápencové lomy, které sloužily jako trestanecké tábory.
Od vyhlídky vede pohodlná cesta ke skanzenu Solvayových lomů, zdejší vápenec se užíval k výrobě sody v Neštěmicích u Ústí nad Labem.
Pohostinství najdete v hotelu Obecná škola, či cukrárně/kavárně u bývalé školy, v níž je umístěno malé muzeum.
