Hlavní obsah

Šumava je plná pokladů, možná tu je ukryt i keltský

• Aktualizováno
Novinky, Vratislav Konečný

Pokladem je Šumava sama, tak krásné pohoří jen tak nevymyslíte. Šumava se ale mění, ne vždy k lepšímu, civilizační zásahy jsou stále patrnější. Tam, kde se dřív střetávali pěší, se nyní na asfaltkách prohánějí cyklisté, mnozí lapači kilometrů nevnímají krajinu. Svahy podléhají sjezdovkám…

Foto: Jan Kaše
Článek

Zlatonosné pohoří

Do dob, kdy, zřejmě v 6. století, do temných a neproniknutelných bohatstvím zvěře oplývajících lesů přišli Keltové, se mnoho let vypravuje šumavský rodák Jan Kaše. Nejen vypravuje, ale o svých cestách a zážitcích i píše.

Nyní vydal knihu Ukryli Keltové na Šumavě poklad? Mládí strávil autor v Sušici, jejíž okolí je s Kelty přímo spjato, v řekách a potocích rýžovali zlato. Zájem o Kelty ho pohltil, takže se vydává po jejich stopách a snaží se dopátrat co nejvíce z jejich života.

Tajemní Keltové

Obchodníci, bojovníci, tajemní kněží–druidové, organizace jejich společenství byla na vysoké úrovni, na našem území zanechali řadu opevněných hradišť-oppid s bohatými nálezy.

Právě těžbou a tavením zlata se stali velmi váženými v tehdejším světě. Ze zlata odlévali nejen mince, ale i nádherné šperky, jejichž občasné nálezy svou propracovaností stále udivují.

Je velmi pravděpodobné, že po nich zůstal někde ukryt obrovský poklad, nemusí jít jen o zlato. Kaše mapuje tajuplnou lokalitu Obří hrad u Kašperských Hor, jehož samotné jméno se vztahuje ke keltskému osídlení. Až k němu vystoupáte, udiví vás množství obřích balvanů.

Záhady, kam se podíváte

Stejně tajemný je kostel ve Strašíni, zřejmě tu předtím stával hrad. Proč by ale někdo stavěl hrad na takovém místě? Karel IV. o staletí později nechal postavit Kašperk, k ochraně dolů a obchodních stezek. Ale proč opevnění dávno předtím? 

Menhiry známe především ze středu Čech, ale na Javorníku jejich také plno. Hypotéz o jejich poslání je mnoho, bohužel žádný druid už nepotvrdí tu pravou.

Kaše často cituje velkého znalce Šumavy spisovatele Karla Klostermanna, za jehož časů vypadala krajina dosti odlišně, co se civilizace týče.

Kelti uměli využívat zemský magnetismus, hradiště stavěli vždy na kladně nabitých místech. Ale Soběšický háj, kam se také v knize vypravíme, je zřejmě na rozhraní dobra a zla. Citlivější povahy to mohou samy pocítit. Sám jsem to zažil na oppidu na Plešivci u Hořovic.

O Malči se zase tvrdí, že sem je svedena negativní moc ze Strašína.

Těch tajuplných míst je v knize daleko více.

Šumava je krásná, Šumava je tajemná, a pokud se chcete po keltských stopách vydat, třeba narazíte i na poklad. Což samozřejmě není návod k devastaci lesů, luk a strání. Jen si vezměte do ruky Kašeho knihu a vydejte se krajinou dávného pohoří Gabreta - Pohoří kozoroha. Uvidíte krásu, jež je nad zlato.

Sudety znamenají Pohoří kance, to na závěr.

Reklama

Výběr článků

Načítám