Hlavní obsah
Představy populace devatenáctého století měly podobu Ještěda jako vyhaslé, ale možné dýmající sopky, přestože nahoře žádný kráter nebyl Foto: Milan Turek

Stříbřitý koráb zdobí kraj už čtyřicet let

Ještědský hřbet proslavily četné osobnosti. Vedle svaté Zdislavi to byl i jezuita Blahoslav Balbín. Literární gloriolu mu vtiskla Karolina Světlá. V roce 1973 Karel Hubáček svým rotačním hyperboloidem, připomínajícím kosmickou loď, učinil z Ještědu světoznámý bod.

Představy populace devatenáctého století měly podobu Ještěda jako vyhaslé, ale možné dýmající sopky, přestože nahoře žádný kráter nebyl Foto: Milan Turek
Stříbřitý koráb zdobí kraj už čtyřicet let

Nevelké krásné pohoří Ještědské, bohaté barevnými skalisky, hlubokými lesy, plné zvěře a ptactva se pro celé římské císařství stalo známým obětavostí svaté Zdislavy ve třináctém století. Mladá Markvarticova žena z Lemberka v Podještědí založila špitál, kde pečovala o nemocné.

Literární gloriolou zdobí Ještědské pohoří v devatenáctém století spisovatelka s evropskou pověstí, Karolina Světlá. Pět ještědských románů a šedesát povídek je překládáno do různých jazyků a Vesnický román je literárními kritiky považován za román století. Její obdivuhodné povídky vykreslily kraj jako nirvánu, kde i přes kruté lidské osudy jsou příroda a život plny krás, přírodní síly a člověčí vitality. Přijíždí sem za ní Vojtěch Náprstek a Miroslav Tyrš, poté zakládají Klub českých turistů.

Údajnými staviteli Ještědu měli být i čerti. V jeho útrobách hráli karty a strašili  ubohá lidská stvoření. Postavili prý u Dubu i čedičovou zeď, nazývanou Čertovou, z níž se dobývaly osmihranné sloupy na stavbu mořských hrází v Norsku a Holandsku.

Hofmannovou cestou se chodilo nahoru tančit, ale ani dnes není bez půvabu,  hrázděné domky, ruiny sáňkařské dráhy, Vířivé skály a přes křemencové sutě úzkou stezkou k hotelu. Chodí tudy mnoho turistů, i když lákavá je také pohodlná červená přes Pláně. Cesta Karoliny Světlé ze Světlé pod Ještědem sleduje hrdiny děl spisovatelky, vede půvabnou krajinou Podještědí sedmnáct kilometrů.

Nebezpečnou stezkou je žlutá trasa, označená  jako Terasy Ještědu. Z Výpřeže, sedla hřebene, jde terénem pro náročné turisty se spoustou překvapení. Ještědské Alpy, ale ani stříbrný kosmický koráb hotelu není nezajímavý, na Pláně je to sešup a potom teprve přichází dobrodružství. Do roku 1974 byla atrakcí restaurace v sudu na Javorníku, dnes sem láká nový sud, starému jen málo podobný a rozhledna V Trnčí. Krásných míst v Ještědských horách je nesčíslně.

Originalita stříbrného hyperboloidu oslní každého a jako hypnotizované médium vtiskuje do mozků svůj obraz. Architektura se snoubí s přírodou v dokonalou jednotu. Ročně přiláká zářící koráb víc jak půl miliónu návštěvníků, není v kraji člověka, který by nejmenoval jeho jméno jako nejkrásnější místo v zemi.

Siluetu skvostné hory nosí ve svých erbech a znacích průmyslové firmy, podnikatelé, společenské a sportovní organizace. Jeho jménem se honosí skautské oddíly i největší pěvecký sbor. Za sportem sem přijíždějí v létě atleti, letci, turisté, cyklisté, v zimě lyžaři. Každoročně druhou neděli v červenci pořádá město Liberec slavnosti Ještědu. Letos v září oslaví otevření stavby i Liberecký kraj.

Architekt Karel Hubáček nemusel již nic jiného postavit, to nejkrásnější už nám všem dal. Poklonu jeho kosmickému korábu skládají lidé již po čtyřicet let ze všech končin světa. A my Ještěd milujeme a jsme na něj pyšni.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků