Hlavní obsah
Stráž nad Nežárkou Foto: Vratislav Konečný

Stráž nad Nežárkou, zámek pěvkyně Emy Destinnové, vlastenky, která upadla v zapomnění

Ač si to možná neuvědomujeme, její tvář známe všichni. Je vytištěna na dvoutisícovce, ve světle zelené barvě. Před Velkou válkou diva, které u nohou ležel celý kulturní svět, po ní vynikající sopranistka upadala do zapomenutí, nešťastné bylo i její soukromí.

Stráž nad Nežárkou Foto: Vratislav Konečný
Stráž nad Nežárkou, zámek pěvkyně Emy Destinnové, vlastenky, která upadla v zapomnění

Opuštěná a zklamaná se odstěhovala na zámek ve Stráži nad Nežárkou, který byl až do roku 2006 nepřístupný veřejnosti. Po válce tu byla Pohraniční stráž. 

Tvrz u brodu přes Nežárku založili v polovině 13. století pánové ze Stráže. Poté byla přestavěna na zámek, který v roce 1570 vyhořel, po roce 1644 přišli Slavatové a začali objekt přestavovat na zámek. Později byl barokně upraven. Zámku by moc pozornosti věnováno nebylo, ale když se sem přestěhovala operní pěvkyně Ema Destinnová (1870-1930), vstoupil do širokého povědomí.

Příjmení po učitelce zpěvu

Původním jménem Emilia Pavlína Kittlová si umělecké jméno zvolila po své učitelce zpěvu Marii Loewové Destinnové. Úspěšné sopranistce ležel umělecký svět u nohou, zpívala na předních operních jevištích. Při pobytu doma si velmi oblíbila jižní Čechy, v roce 1914 koupil barytonista Metropolitní opery Dinh Gilly pro pěvkyni za její finance zámek ve Stráži.

Velká vlastenka 

Destinnová byla velkou vlastenkou, pomáhala v protirakouském odboji, pracovala pro profesora Masaryka v organizaci Maffie, působila jako kurýrka. Rakušané ji odhalili a zatkli. Nearestovali ji, ale měla domácí vězení na svém zámku. Po roce ji umožnili vystupovat, zpěv vždy končila písní Kde domov můj, opásána červenobílou stuhou. Vystoupení se stala protirakouskými manifestacemi.

Hodně času trávila ve své Věštírně, probírala si tam svůj nešťastný život. Tady se také scházela se svými přáteli. Měla tu svého kostlivce, říkal mu Můj Ivánek. Nábytek byl černý, vše působilo ponurým dojmem. 

Po válce ji už nebyl povolen návrat do New Yorku, vystupovala doma, ale o její vystoupení byl stále menší zájem.

Osamělá žena hledala lásku, nakonec se vdala z a o dvacet let mladšího muže, ten jí ale připravil o většinu majetku. Emma pořádala pro své přátele spiritistické seance, Věštírnu uvidíte při návštěvě zámku. Hodně psala, chodila k Nežárce na ryby.

Zemřela na mozkovou mrtvici, pochována je na Slavíně. Zámek je v soukromých rukách manželů Doubravových, kteří odvedli obrovskou práci při rekonstrukci objektu. Zachránili jedinečnou památku na ženu, jejíž portrét každý zná. Na zámku je možnost ubytování i společenských akcí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků