Článek
Na státním hradu a zámku v Jindřichově Hradci se koná jubilejní 10. ročník neobvyklé velikonoční výzdoby, nazvané Splašená vejce. Návštěvníkům zámku zpestří prohlídku více jak 800 pštrosích, husích, kachních, slepičích i křepelčích vajec.
„Vejce jsou nainstalovaná na nejrůznějších, často překvapivých místech. Nahrazují svíčky ve svícnu, kutálejí se po schodech, padají ze stolů, skáčou po obrazech, nebo visí z lustru. Letošní novinkou jsou zlatá vejce, plovoucí v kašně, i když tento záměr poněkud zkomplikovalo letošní větrné a chladné počasí. Instalace je součástí prohlídkového okruhu a bude přístupná do neděle 12. dubna,” uvedl kastelán PhDr. Václav Bis.
Prohlídka zámku:
Adamovo stavení na třetím nádvoří prochází reprezentačními prostory prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční pokoje s nástěnnou výzdobou jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty bývalých majitelů.
V Rožmberské chodbě a dalších pokojích visí obrazy ze slavné černínské sbírky, mezi nimi i rozměrné plátno českého barokního malíře Petra Brandla „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“. Trasa končí v hudebním pavilonu Rondelu, který upoutá bohatou zlacenou výzdobou.
Od května je přístupná trasa Středověký hrad, která uvádí návštěvníka do interiérů gotického paláce. Trasa Apartmány 18. a 19. století prochází exteriéry, v přízemí Adamova stavení a soukromými pokoji Černínů. Přístupná je od června.
Zámek v Jindřichově Hradci patří k našim nejrozsáhlejším objektům s rozlohou tří a půl hektarů. Kamenný hrad, který náleží mezi nejstarší královské hrady, byl ještě jako rozestavěný převzat a dobudován Vítkovci. Jméno prvního zdejšího Vítkovce – Jindřicha pak přešlo do názvu hradu i města. Z původního latinského názvu „Nova domus“ lze usuzovat, že již v 10. století zde bylo slovanské hradiště. Pánům z Hradce sloužil do roku 1604.
V druhé polovině 16. století, za Adama II. z Hradce, proběhla přestavba hradu na reprezentativní zámek podle vzoru italských paláců s typickou renesanční podobou. Na třetím nádvoří vzniklo Adamovo stavení a protější Španělské křídlo, které propojily velké arkády a za nimi hudební pavilon Rondel.
Další významný majitel Vilém Slavata z Chlumu toto rozsáhlé panství podědil po smrti bratra svojí ženy Jáchyma Oldřicha (r. 1604). Vilém Slavata byl jako královský místodržící vyhozený z okna Pražského hradu roku 1618 při tzv. druhé pražské defenestraci.
Poté se jeho posledním majitelem stal Heřman Jakub Černín z Chudenic, sňatkem s Marií Josefou Slavatovou roku 1693. Za Černínů byla gotická hradní kaple barokně přestavěna podle projektu F. M. Kaňky
