Hlavní obsah
Při vernisáži Foto: Jan Kaše

Spojení skutečnosti a snu, i tak mohou vypadat obrazy

V plzeňské galerii Visio Art byla zahájena výstava, na které se výrazným způsobem projevují prvky surrealismu.

Při vernisáži Foto: Jan Kaše
Spojení skutečnosti a snu, i tak mohou vypadat obrazy

Ve čtvrtek 3. března byla ve Visio Art Gallery slavnostně zahájena výstava s názvem Jarní probuzení, na které představuje své dílo Květa Čapková.

„Pro její tvorbu je charakteristické, že zcela spontánně pracuje s instrumentářem surrealismu. Kresba či obraz se nejprve formují v její mysli, postupně se zpřesňují, aby v definitivním tvaru pak byly přeneseny na papír či plátno. Psychický automatismus je zpravidla inspirován konkrétním podnětem a stává se nezávisle plynoucím tokem myšlenek, pocitů, podnětů vyúsťujících do výsledné podoby. V obrazech dává průchod fantazii, spojuje skutečnost a sen,“ dočteme se na výstavě o tvorbě této malířky.    

Květa Čapková se tedy plně hlásí k surrealismu. E. H. Gombrich v knize Příběh umění uvedl, že tento název vznikl v roce 1924 a vyjadřoval touhu mladých umělců vytvořit něco reálnějšího než realitu jako takovou, něco významnějšího než pouhé napodobování toho, co vidíme.

Obrazy malířky nejsou jednotvárné a nudné. Snaží se nám odkrývat něco ze sebe, poodhaluje tajemství, která běžně zůstávají skryté vědomí.

Mezi výtvory, které působí velice příjemně, patří bezesporu Hon na motýly. Člověk, který zaujímá na obrazu opravdu malé a nepatrné místo, se snaží dohnat velké a krásně zbarvené motýly. Zřejmě marně.

Dalším pohodově až něžně laděným obrazem je Letní snění v knihách. Zelená rostlina poskytla dívce jeden ze svých listů. Ta na něm leží a soustředěně si čte. Vzhledem k okolí můžeme hovořit o jakési oáze uprostřed nehostinné oblasti. Krásné a poklidné oáze, kde se nerušeně můžeme věnovat četbě.

Na výstavě ale můžeme zhlédnout i méně příjemná díla. Příkladem může být Čekání na smrt, obraz laděný spíše v tmavých barvách, jemuž vévodí velké hodiny. Impozantně ale může působit pozadí, vytvořené různými odstíny modré barvy.

Dalším takovým obrazem je Nesmrtelnost hudby, jemuž dominuje smrtka hrající na housle. Téměř hororovému pojetí a celkové ponurosti napomáhají i takové prvky, jako holé stromy, podivná věž či mračna.

Výstava potrvá do 31. března.     

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků