Hlavní obsah
Kamenné sousoší Babička s dětmi. Úsměv návštěvníků vyvolávaly jednotné sněhové čepice, které tato zima nadělila všem postavám, babičku nevyjímaje. Foto: Dana Ehlová

Sněhem zasypané Babiččino údolí se stalo rájem běžkařů

Když si pomyslně podala letošní, na sníh mimořádně štědrá, zima ruku s Babiččiným údolím, nabízely se příznivců běžek a spisovatelky Boženy Němcové příjemné chvíle strávené v kouzelně zasněžené krajině v údolí řeky Úpy.

Kamenné sousoší Babička s dětmi. Úsměv návštěvníků vyvolávaly jednotné sněhové čepice, které tato zima nadělila všem postavám, babičku nevyjímaje. Foto: Dana Ehlová
Sněhem zasypané Babiččino údolí se stalo rájem běžkařů

Jedna z běžeckých lyžařských stop začínala u historického kamenného Vilémova mostu přes řeku Úpu, spojnice mezi Ratibořicemi a Zlíčí. Už během prvních desítek metrů si běžkaři vychutnávali pohled na zasněžený ratibořický zámek a zámecký park.

Cesta pokračovala k historickému vodnímu mandlu z první poloviny 19. století a Rudrovu mlýnu, jednomu z dějišť románu Babička, který byl do dnešní podoby přestavěn v 18. století.

Historický mandl za nyní zamrzlým vodním náhonem představoval před dvěma sty lety spolu s mlýnem hlavní výrobní zařízení vrchnostenského podnikání v Ratibořicích. V současnosti se v objektu, považovaném za unikátní technickou památku, nachází expozice věnovaná výrobě lněného plátna a jeho zušlechťování.

Na dohled stojí Panská hospoda, na křižovatce opodál už 95 let vítá příchozí symbol údolí - kamenné sousoší Babička s dětmi. Úsměv zimních návštěvníků vyvolávaly jednotné sněhové čepice, které tato zima nadělila všem postavám, babičku nevyjímaje. Základní kámen souboru z dílny Oto Gutfreunda a architekta prof. Pavla Janáka byl položen u příležitosti stého výročí narození Boženy Němcové 25. července 1920 a poklep provedl při velké národní pouti spisovatel Alois Jirásek. Slavnostního odhalení 9. července 1922 se zúčastnili lidé a spolky z celé republiky.

Přilehlá louka se proměnila v čtyřproudou běžeckou dálnici, a tak cesta k hlavnímu dějišti povídky Babička - Starému bělidlu trvala jen chvíli. V dřevěné roubené chalupě kryté šindelem, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi ale nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm prý strávila se svými dětmi krásné prázdniny roku 1844, a možná proto sem později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem.

I v okolí bělidla vznikly díky nefalšované zimě překrásné scenérie v podobě sněhem zasypaných vrb u náhonu, dřevěného mostku nebo klátů - kombinace starého dřeva a bílé pokrývky přitahovala pozornost stejně jako téměř zamrzlý Viktorčin splav na řece Úpě. Řeka a mráz tu jako odměnu pro běžkaře vytvořily obdivuhodné ledové obrazy a útvary, ne nepodobné křišťálu.

Díky lyžím ubíhala cesta mnohem rychleji, stopa pokračovala k dalším pozoruhodnostem v podobě mostů a říčních zákoutí. Jako první se objevil dřevěný Bílý most, který převádí přes řeku cestu směřující z Ratibořic přes údolí k Žernovu.

Zastavení bezpochyby zasloužila i dřevěná lávka přes řeku Úpu v lokalitě zvané Pohodlí, podle níž dostala i jméno - Pohodelská lávka. Zajímavá stavba, vyrobená podle projektu Ing. Haucka až v Rakousku, stylově ladí s okolní přírodou. Ke smontování hotových dílů došlo na břehu řeky a pak kompletní lávku osadil na plánované místo jeřáb. Slavnostní otevření se uskutečnilo před Vánocemi roku 2008.

Mezi unikátní technické památky Babiččina údolí se řadí také trámový Červený most na kamenných pilířích, klenoucí se nad Úpou na křižovatce turistických cest.

Dostatek sněhu pak umožnil pokračovat lesem až ke Slatinskému mlýnu, důležitému rozcestníku tras v Babiččině údolí směrem k obci Havlovice. Pár desítek metrů od dnes obytného mlýnského stavení se nachází kaplička, u níž první polovina výletu na běžkách končila.

Nastal čas návratu. Zhruba 14 kilometrů stálo za to.     

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků