Článek
Stávala tu gotická vodní tvrz, v parku u zámku je voda krajinotvorným prvkem podtrhujícím tu poklidnou, oku velmi lahodící scenérii. Stavba se odráží na hladině říčky, přímo to vybízí k focení.
Tvrz byla v letech 1649-1662 přestavěna renesančně, poté přišlo nejprve rané, následně i vrcholné baroko. V té době zde sídlil Jan Rudolf z Eichendorffu.
Posvátná rostlina Keltů hubí stromy
Park je to nádherný, plný starých stromů, i vývratů, poklidný, místo stvořené pro pasivní, i aktivní odpočinek. Část slouží totiž jako golfové hřiště. Většina stromů je bohužel zasažena cizopasným jmelím. Co se nám líbí o Vánocích jako ozdoba, je tu všude zhoubou. Kulovité trsy rostliny visí i na ovocných dřevinách a vysávají mízu.
Keltové měli jmelí za posvátnu rostlinu, její množství na stromech je zarážející. Po kůrovci další pohroma.
Sendivojovi hermetici
Známý polský šlechtic a alchymista Michal Sendivoj ze Skorska (1566 až 1646) získal v roce 1630 panství Kravaře a učinil z něho místo, kde se shromažďovali a učené řeči vedli přední evropští hermetici. Sendivoj se s alchymií seznámil na univerzitě v Krakově, jeho snahou byla výroba zlata. Měla být provedena transmutací. Také usiloval o nalezení kamene mudrců. Touto snahou se dostal i na dvůr Rudolfa II., známého zaujetím pro alchymistické pokusy. Sendivoj obdržel v roce 1598 titul dvorní rada, po několika letech odešel do Vídně a pak působil na evropských šlechtických dvorech.
(Hermetika je nauka, z níž vychází i alchymie. Je to esoterické bádání i filozofický směr. Základní myšlenkou je - Co je nahoře, je i dole. Znakem je okřídlená Hermova hůl obtočená dvěma hady.)
Rozsáhlé sbírky
Zámek slouží jako muzeum. Je tu Sendivojova alchymistická dílna, zámecké pokoje, sály, v prohlídce je zahrnuta i kaple archanděla Michaela s velkou freskou. Je zachovaná, třebaže zámek kvůli požáru v roce 1937 utrpěl značnou újmu. Vše se podařilo opravit.
Najdete tu připomínku Hospodářské a hospodyňské školy. Sídlila na zámku mezi válkami, jsou tu také archeologické sbírky a připomínky života obyvatel v oblasti.
Pláč po ztrátě Slezska
V zámeckém parku prý pod rozsochatým dubem plakala Marie Terezie, když prohrála s pruským králem Bedřichem Velikým v roce 1742 Slezsko.
Kravaře se vrátily spolu s Hlučínskem pod českého lva až po dohadech o hranicích v roce 1920.
Další památky
Ve městě stojí nedaleko zámku nádherný cihlový novogotický kostel svatého Bartoloměje se hřbitovem.
Hřbitov je plný nádherných náhrobků, vyleštěné mramorové desky jsou až sterilně čisté. Polská a německá jména připomínají, kdo oblast osídlil vedle českého živlu.
Podobný kostel najdeme v nedalekých Sudicích, autorem je J. Seyfried. V Bolaticích se nachází barokní zámek. Další památky najdete v Raduni, v Chuchelné a Dolním Benešově.
Opavsko se před válkou opevňovalo, od Ostravy se sem táhne linie bunkrů, některé slouží jako muzea, například v Milhosticích.
