Hlavní obsah
vila ředitelů Wilczkových dolů ve Slezské Ostravě Foto: Josef Kubíček

Již z historie je známo, že vila ve starověkém Římě i Egyptě byla pohodlné a přepychové venkovské obydlí, které patřilo ke znakům bohatství majetných vrstev. Od 19. století si bohatí měšťané začali pořizovat předměstská a venkovská sídla uprostřed zeleně a tak vznikaly vilové čtvrtě.

vila ředitelů Wilczkových dolů ve Slezské Ostravě Foto: Josef Kubíček
Slavné i méně známé ostravské vily

Velká vlna výstavby vil nastala v Československu v meziválečných letech v příznivém ekonomickém období, kdy na zakázku majetných zadavatelů vznikaly stavby významných architektů. Vily, které v minulosti vznikaly, byly spojeny s luxusem, obrovským prostorem, rozlehlými zahradami, ve kterých nechyběly kašny, altánky a především se zajímavou architektonickou koncepcí.

Vilové čtvrtě v Ostravě se nachází ve velkém počtu kolem Komenského sadů na ulici Sadová, na Hladnově ve Slezské Ostravě, v Mariánských Horách i v ředitelské čtvrti ve Vítkovicích, kde za první republiky bydleli vedoucí provozů a ředitelé vysokých pecí.

Vily v lukrativních lokalitách, jakými je například centrum města, slouží stále méně k bydlení, častěji v nich mají firmy kanceláře nebo lékaři a právníci sídla svých ordinací a společností. Mezi nejvýznamnější vily na severní Moravě a Slezsku patří vila Eduarda Lisky v blízkosti stadionu Bazaly, známá jako Šlapetova vila z roku 1936, vyhlášena v roce 2008 jako národní kulturní památka.

Místní kulturní památkou byla prohlášena vila Hanse Ulricha z roku 1898, ve které je výstavní síň Sokolská 26 a v suterénu hudební klub Parník. Stavební kulturní památkou se stala secesní vila Felixe Neumanna z roku 1902 v blízkosti Husova sadu, která patří k nejpozoruhodnějším stavebním skvostům města.

Vila Rothschildů v empírovém slohu z roku 1847, vybudovaná jako vítkovické sídlo rodiny, známá více jako vítkovický zámek nebo ředitelská vila Vítkovických železáren, odpovídá po rekonstrukci zhruba stavu na začátku 20. století. Mezi další patří vila dr. Julia Eisnera, postavena v roce 1903 v secesním stylu, v níž byl úřad pro vydávání pasů a víz z doby nedávno minulé,  v centru města stojící vila Karla Krause z roku 1910-1921 ve slohu inspirovaném barokem a klasicismem, v Milíčově ulici vila Paula Hawlika z roku 1908 ve stylu ovlivněném anglickou vilovou architekturou.

Nesmíme zapomenout na vilu Josefa Hawrana z roku 1903 stojící naproti ředitelství DPmO, jedná se o eklektickou stavbu, což je umělecký směr, v němž se harmonicky spojují různé architektonické styly, vilu Artura Rozhona z roku 1920 v blízkosti Mostu pionýrů, v níž má sídlo regionální stranická organizace komunistů, a v neposlední řadě také na vilu Oldřicha Špačka z roku 1925, postavené na ulici Sadová.

Tři vily, které rozšíří řady slavných, čekají na slíbené opravy, jedná se o vilu Františka Grossmanna z roku 1922 stojící v blízkosti hejtmanství a dvě vily architekta Bohumila Židlického na okraji areálu městské nemocnice na Fifejdách. V galerii je pak několik dalších ostravských vil, které si zaslouží být představeny veřejnosti a zaslouží si pozornost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků