Článek
První zastávka tedy bude patřit chobotnatci. Roccia dell´Elefante - mohutná přírodní památka patří totiž mezi symboly města i zdejšího kraje.
Její původ je zcela jedinečný. V dávné minulosti se odlomila část skalního komplexu Monte Casteddazzu, skutálela ze svahu a větrná eroze pak během tisíců let vymodelovala skálu do podoby slona. Obyvatelé doby bronzové vydlabali uvnitř malé místnůstky s pohřební komůrkou, tzv. domus de janas, a vyzdobili je symboly z živočišné a rostlinné říše.
O čtyři kilometry dál leží fotogenické Castelsardo, jemuž dominuje mohutný středověký hrad rozkládající se na samém vrcholu skaliska. Město, od počátku koncipované jako obranná pevnost, založil janovský rod Doriů a pojmenoval ho Castel Genovese (Janovský hrad). V roce 1326 ho převzali Katalánci a Aragoňané a později přejmenovali na Castel Aragonese. Piedmoňtané pak v roce 1767 změnili název na Castelsardo, což doslovně znamená Sardský (Sardinský) hrad.
Hrad, stejně jako další památky, pochází z 12. století. Jeho hradby jsou původní, ale z dřívějšího stavby vybudované z trachytu a pískovce zbyla jen malá část. Původně měla jen jeden vchod - od města na jih, později byl vybouráním v severních hradbách vytvořen i druhý. Současná podoba vzešla z rekonstrukce zahájené v roce 1597, která trvala až do 18. století.
Zdoláte-li cestu vzhůru, odměnou vám bude nejen skvostný výhled na všechny světové strany, ale také zajímavá prohlídka muzea košíkářství, řemesla, jímž je město proslulé. Určitě tím dostanete inspiraci k nákupu suvenýrů u místních košíkářek, které jako materiál využívají i palmové listy, rákos nebo stonky rostliny asfodel.
Při pohledu z teras za hradbami máte Castelsardo jako na dlani. Uvidíte katedrálu Sant Antonio Abate – významnou církevní památku s vysokou zvonicovou věží s kopulí obloženou majolikovými taškami, která byla postavena na románských základech. Katedrálou se stala roku 1503 a na konci 16. století došlo k přestavbě na jednolodní s bočními kaplemi a čtyřhrannou apsidou. V podzemí se nalézají katakomby. Její oltář zdobí obraz 15. století Madona s anděly od mistra z Castelsarda.
Z terasy u katedrály lze obdivovat zelené svahy s nižší úrovní opevnění. Hned vedle katedrály stojí kostel Chiesa del Purgatorio, často nazývaný také Kostnice (Ossaia), neboť se zde shromažďovaly kosti zemřelých v hromadné kostnici.
Třetím v řadě je kostel Santa Maria delle Grazie, jeden z nejstarších kostelů, jenž postavili benediktýni ve 12. století a poté byl předán františkánům. Uvnitř jsou pozoruhodné dřevěné malované oltáře a klenutá kamenná galerie. Na začátku Velikonoc odtud vychází a tady končí slavné procesí Lunissanti s nejstarším křížem na ostrově z roku 1300, jemuž se říká Černý Kristus (dřevo zčernalo časem). Procesí se koná již od středověku, v současnosti jsou při něm zhasnuta všechna pouliční světla a ulice osvětlují pouze pochodně.
Poté, co projdeme uličky starého města a ochutnáme vyhlášený mirtový likér nebo zmrzlinu, můžeme obdivovat i novodobou část Castelsarda - i ta se nám vryje do paměti.
