Hlavní obsah
Kopicův statek v Kacanovech Foto: Vratislav Konečný

Sekerou tesal samouk Vojtěch Kopic v Českém ráji do pískovce české dějiny

Partyzán vedle Přemysla Oráče, kněžna Libuše a lidické ženy. Jiřík z Poděbrad, Jan Žižka, Masaryk a taky Komenský, Havlíček Borovský, Horymír se Šemíkem, skautská lilie… Najdete tu svatého Václava, císaře Karla IV., ale i sochu lva. Vše vytesáno samoukem, vlastencem a zarputilým člověkem.

Kopicův statek v Kacanovech Foto: Vratislav Konečný
Sekerou tesal samouk Vojtěch Kopic v Českém ráji do pískovce české dějiny

Měkký pískovec doslova tál po čtyři desítky let pod rukama sochaře samouka Vojtěcha Kopice.

Hrál na svém statku harmonium a zřejmě do jeho mysli sestupovali andělé a vnukali mu myšlenky na stále nová díla. Obýval statek nad Kacanovami nedaleko Turnova, kam se přiženil v roce 1932 na Jarošův statek. Staral se o něj vzorně, z Jarošova se stal Kopicův, jméno mu zůstalo, užívají ho jeho potomci. Nádherná roubenka s pavlačí, stáje, konírna, hospodářské budovy.

Kopic hodně četl. Nejvíc historické knihy, bibli měl v malíku.

Prý byl prudké povahy, zarputilý. Vyznával české dějiny, hrdinné, plné bájných osobností i reálných hrdinů. Kopic začal tesat do skal na začátku války. Protože se nemohl smířit s okupací, a tak šel vztek vylít do skal.

Primitivní nástroje

Prvními výtvory byl kníže Václav a prezident Masaryk. Kolem statku je skal spousta, krumpáčem osekl hrubé obrysy, pak přišly na řadu sekyra, špičák a palice.

Žádné tradiční sochařské nástroje, do lesa nosil, co měl na statku. Během 40 let vytvořil desítky reliéfů, u řady z nich jsou ještě vyryty Kopicovy verše.

Sochy chtěli odstranit

Po válce chtěli sochy odstranit, že prý hyzdí skály, posléze z toho sešlo.

Ochranáři z jeho výtvorů nebyli nadšeni. Nakonec ustoupili tlaku turistů, kteří začali navštěvovat do kamene tesané dějiny i mytologické výjevy ve velkém. Skály odolaly i režimu, Masaryka určitě neradi soudruzi viděli, ale protože je ukryt v lese, nakonec zůstal.

Některé z výtvorů jsou v úrovni očí, některé vysoko nad hlavami, sem si Kopic stavěl lešení.

Sochy s nápisy

U velkých varhan, nástroje, který měl rád, Kopic vytesal autoportrét s nápisem: „Hudba a zpěv odpoutá z pozemského shonu a povznese duši k Bohu.“ Verše i různá prohlášení jsou u mnoha výtvorů. Když si usmyslel, že vysochá lva, jel se na něj podívat do královodvorské zoo. Pak ho ztvárnil se skleněnýma očima.

Vojtěch Kopic zemřel v roce 1978. To měl roztesanou kněžnu Libuši.

Ke Kopicovi připojili výtvory i další sochaři.

Statek je v soukromých rukou, drží jej Kopicovi dědicové. Usedlost je klenotem pojizerské lidové architektury.

Roubenka s verandou, hospodářské budovy, chlév, zahrada. Před statkem stojí na soklu socha svatého Jiřího Drakobijce z roku 1806. Usedlost si zahrála třeba v Nesmrtelné tetě nebo Princi a Večernici, mihl se i v Bajajovi.

Přístup k sochám je od Kacanov, to jdete do kopce, nebo ze spojnice mezi zámky Valdštejnem a Hrubou Skálou. Tady je to zase z kopce.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků