Článek
Velkolepý historický román hodný Favrea se dá srovnat s díly Alexandra Dumase staršího. Lékař z údolí Valais, jistý Guillaume Perronet, se postaví do čela vzpoury obyvatel kraje proti bezpráví a tyranské vládě sionského biskupa Guicharda Tavela i proti vojenským zásahům savojského hraběte Amadea. Zastání najde v osobě Karla IV., římského císaře a českého krále.
Co tohoto evropského vládce s Perronetem pojilo? Proč se tak vysoce postavený muž rozhodl zakročit ve prospěch obyčejného provinčního lékaře?
Autor v napínavém, romantickém a vtipném románu vrátil život skutečné, ale zapomenuté postavě Guillauma Perroneta a na základě historicky doložených faktů rozehrál barvitý příběh, zalidněný skutečnými i fiktivními hrdiny a odehrávající se v kulisách drsných alpských svahů i v kouzelné krajině údolí Rhôny, plné opevněných hradů, kostelů, usedlostí a vinic. Když ale v kraji vypukne vzpoura, malebná města hoří plamenem.
Dějiny kantonálního Švýcarska jsou nám dosti neznámé, kdysi oblíbený hrdina čarostřelec Vilém Tell je prakticky zapomenut. Favreho román je poutavé čtení, ostatně historie není nikdy dost.
Švýcarská konfederace či Švýcarské spřeženství vznikla po posledních kantonálních konfliktech v roce 1847, v předchozích staletích mezi sebou kantony bojovaly. Postupně se země přeměnila na neutrální stát.
O autorovi
Philippe Favre (*1960) vzdělává žáky i učitele v oboru informační technologie a komunikace. V roce 2016 mu vyšel román Cortex – En état de veille (Kortex – V bdělém stavu). Zajímá se o historii švýcarského kantonu Valais, kde se narodil a kde stále se svou rodinou žije. Je aktivním členem rady nadace Château de Beauregard, která financuje průzkum a zpřístupnění tohoto středověkého hradu nad řekou Rhônou; při souvisejícím bádání v archivech tak opakovaně narazil na jméno Guillaume Perronet, který se ve 14. století stal hrdinou jednoho z prvních povstání obyvatel za svobodu, v jejichž důsledku získalo Švýcarsko dnešní podobu.
Vydalo Argo 2018.