Hlavní obsah
Rohanovské sídlo v zimním hávu Foto: archiv NPÚ

Rohanové vytvořili ze zanedbaného Sychrova honosné reprezentační sídlo

Bratranci francouzského krále, "princové z královské krve", jak zněl titul knížecího rodu původně z Bretaně, zakoupili zanedbaný Sychrov v roce 1820. Evropa byla zdevastována válkami, které vedl Napoleon Bonaparte. Před ním Francii pustošily události navazující na Velkou revoluci z let 1789 - 1799.

Rohanovské sídlo v zimním hávu Foto: archiv NPÚ
Rohanové vytvořili ze zanedbaného Sychrova honosné reprezentační sídlo

Sychrovské panství patřilo mnichovohradišťské větvi Valdštejnů, zámek téměř nevyužívali, sloužil úřednictvu a jako ubytovna služebnictva. Charles Alain Rohan zanedbaný zámek koupil od Ferdinanda z Valdštejna.

Přestože Rohanové měli v domovině stále významné postavení, nehodlali se již vrátit. Nový majitel měl nejen peníze, ale také cit pro estetično i pro výběr architektů, jímž svěřil přestavbu barokního zámku na monumentální rezidenci. První proběhla v empírovém stylu, skončila v roce 1834. V tu dobu za knížetem přijel král Karel X., který musel na čas opustit Francii.

Na zámku se vdávala Kateřina Zaháňská, paní kněžna, jak ji známe z Babičky Boženy Němcové. Brala si jednoho z Rohanů, ale po pěti letech, roku 1805, se už rozvedla. Celý život byla zamilovaná do kancléře Metternicha, ten si ji ale nevzal.

Přitahuje filmaře

Na Sychrov putovala umělecká díla z celého světa, nejvíce však z Francie a Rakouska. Obsáhlá je obrazová galerie, nejrozsáhlejší soubor francouzské portrétní malby mimo území Francie.  

Zámek je jedním z nejfilmovanějších. Točila tu domácí i zahraniční produkce, seznam je dlouhý – zmíním Nesmrtelnou tetu, Nejkrásnější hádanku, Panství, Strašidlo cantervillské.  Jeden díl Dějin kriminalistiky, Tmavomodrý svět…

Když se tu Strašidlo točilo (1989!), hrál zámek roli amerického velvyslanectví. Na věži tedy vlála americká vlajka, a to probudilo naše bdělé spoluobčany. A telefony se mohly zavařit...

Působivé exteriéry v duchu neogotiky

Nynější podoba sídla pochází z let 1847 až 1862, tehdy byla v oblibě neogotika, což vidíme  například na Hluboké, Hrádku u Nechanic, Lednici.

Veškeré práce prováděli domácí umělci, na Sychrově je naprosto úžasná řezbářská práce Petra Buška. Část jeho výzdoby vzala za své při posledních úpravách. Funkcionalistická úprava z 20. až 30. let minulého století poznamenala jak zevnějšek, tak částečně i vnitřek, což ale při návštěvě pohádkového zámku jednak nepostřehnete, jednak vám to asi bude jedno, protože je na co koukat i tak.

Poválečný úpadek, nynější vzestup

Přestože se neustále pyšníme, kterak jsme kulturní národ, řada památek na nedostatek kulturnosti doplatila zejména po válce. Snadno se konfiskovalo, hůř se udržovalo, pokud se vůbec udržovat mínilo, mnohé věci ze sbírek se tichounce vytratily. Sídla se měnila v domovy mládeže, důchodců, sídla statků, institucí, skladů. 

Ze Sychrova se stal svozový objekt, kam se ukládaly věci z jiných zařízení. V květnu 1950 ho částečně zpřístupnili. S postupnou rekonstrukcí se začalo v 70. letech minulého století.

Nádherný anglický park, rohanská chlouba, je jednou z nejhezčích zahradních děl tohoto stylu u nás. Byl předlohou pro Průhonice i Konopiště.

Na Sychrově se pořádá množství kulturních akcí, naleznete tu i Památník Antonína Dvořáka. Zámek je otevřen celoročně.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků