Článek
Lázně neboli Aquae Sulis - vody Suliiny - založili v městě Bath Římané po jejich invazi do Británie v roce 43 našeho letopočtu a nazvali je po keltské bohyni pramene Sulis, kterou spojili s římskou bohyní Minervou.
O zvláštních účincích místních pramenů však věděli už Keltové. Podle pověsti je objevil král Bladud, který byl ze své říše vyhnán kvůli malomocenství. Stal se pasáčkem vepřů a jednou se sem zatoulal se svým stádem. Všiml si, jak se prasata spokojeně válí v teplém bahně kolem vyvěrajícího pramene, chvíli je pozoroval, pak to zkusil taky a uzdravil se.
V Bath vyvěrají tři horké prameny. Největší, u něhož byl vystavěn chrám a v letech 65 - 75 n. l. lázně, tryská z hloubky tří kilometrů. Dostal název Sacred Spring (Svatý pramen), jeho voda má teplotu 46,5 °C a obsahuje čtyřicet tři minerálů.
Sacred Spring měl dva účely. Jednak to bylo místo bohoslužeb, kam se vhazovaly dary Sulis Minervě, a dále sloužil jako zásobník teplé vody pro celé lázně. Severně od zdroje vznikla kolonáda s chrámem Sulis Minervy a na opačné straně pak očistné a léčebné lázně.
V době římské nebyly ale lázně určeny jen k léčbě neduhů a očistě, představovaly ideální místo pro setkávání a výměnu informací. Tady si obyvatelé předávali nejnovější drby, probírali politiku a řešili drobná nedorozumění. Na zvláštní olověné tabulky, tzv. tabulky kleteb, psali kromě kleteb i nadávky, pomluvy a svá naštvání. Po bohoslužbě je pak házeli do vody, kde pobývala mocná bohyně. Tím byla msta či hádka mezi sousedy vyřešena. Jak jednoduché, že?
Po odchodu Římanů (asi 400 let po založení lázní) došlo ke zničení chrámu, lázně chátraly, až se zřítily. Ve 12. století byly přímo nad Svatým pramenem vystaveny King´s Bath (Královy lázně), které sloužily k léčebným koupelím a plavání. V 18. století se voda z lázeňských pramenů stala populární natolik, že to vedlo ke vzniku Pump Room (lázeňské dvorany).
Římské lázně tvořila soustava bazénů, saun a odpočíváren. Horká minerální voda z pramene je vedena do Great Bath, nad nimiž vystavěli Římané obrovskou kamennou klenbu. East Bath se původně skládaly ze dvou menších bazénů napájených teplou vodou z velkých lázní. Součástí West Bath byly studené Circular Bath (Kruhové lázně), sloužící jako vstupní hala do komplexu a k ochlazení hostů po odchodu z vytápěných místností.
Část původních římských lázní objevili archeologové počátkem 18. století. Rozsah komplexu se ale podařilo prokázat až v 80. letech 19. století, kdy došlo k částečnému odhalení a k odkrytí dlážděného dvora před chrámem i části schodiště. Chrám samotný není přístupný. Zlacená hlava Minervy ze sochy v životní velikosti je vystavena v blízkosti schodiště.
Při prohlídce zaujme průchod, který ční nad Sacred Spring, mnoho mincí a oběti bohyni Sulis Minervě. Skrz skleněnou podlahu je možné vidět i původní římský rozvodný systém, včetně vodního přepadu, který odváděl přebytečnou vodu do kanalizace a poté do 400 metrů vzdálené řeky Avon.
K té také zajděte. Zdobí ji Pulteney Bridge, jeden z nejkrásnějších a nejromantičtějších mostů na světě po florentském Ponte Vecchio. Oba mají v sobě zabudované obchody, což je vzácnost, kterou se může pochlubit pouze málo historických mostů.
