Článek
Navštívili Konstantin a Metoděj slovanské kmenové středisko Rajhrad? Mělo ležet v místech současného benediktinského kláštera při řece Svratce.
Otázka dosud nezodpovězená. Staroslověnština se tu však nejspíš pěstovala, jak o tom svědčí historické doklady. V prostorách rajhradského Památníku zní i dnes. Návštěvníci mohou vyslechnout živý přednes textů v podobě, s jakou se setkávali při bohoslužbách obyvatelé hradišť ve Starém Městě u Uherského Hradiště nebo v Mikulčicích.
Nositelem poselství, překračujícího věky, je profesor Masarykovy univerzity Radoslav Večerka, jedna z nejvyšších autorit tuzemských paleoslovenistických studií. V jeho přednesu ožívá např. staroslověnská modlitba Otčenáš, srozumitelná každému česky, slovensky, polsky, rusky či chorvatsky hovořícímu posluchači.
V expozici provázené projekcí si návštěvník prohlédne kopie vzácných předmětů z Mikulčic a repliky velkomoravských zbraní.
K návštěvě benediktinského kláštera a výpravě do literární historie pro jednotlivce i školní kolektivy lákají i ostatní expozice Památníku písemnictví na Moravě, věnované významným moravským autorům 18., 19. a 20. století.
Na konci března se představí Dobrodružství abecedy – výstava o vzniku a nejstarší historii písma. Živý odkaz spisovatelky a libretistky Gabriely Preissové (1862 – 1946) připomene od konce dubna výstava reflektující hlavní literární výročí roku. Ke karolinskému jubileu směřuje chystané nahlédnutí do sbírky rukopisů benediktinské knihovny. Představí např. rukopisnou podobu prvního českého překladu Petrarcových sonetů nebo práce Jana ze Středy, kancléře Karla IV.