Článek
V květnu letošního roku si připomínáme 70. výročí od konce 2. světové války. Slavnostní bohoslužba, při níž budou lidé děkovat za sedmdesát let míru a vzpomínat na ty, kteří obětovali své životy, se bude konat v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v úterý 5. května od 17.30 hodin.
Bohoslužbě bude předsedat pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Kazatelem bude Mons. Leonard William Kenney, C. P., pomocný biskup z Birminghamu.
Přítomni budou potomci těch, kdo se podíleli na domácím i zahraničním odboji a zástupci vojenských veteránů. Pozvání přijala také Helen Patton, vnučka legendárního amerického generála George Smith Pattona, který velel za druhé světové války 3. americké armádě.
Při bohoslužbě zazní skladby Antonína Jandy, Sergeje Rachmaninova, Roberta W. Parkera a „Te Deum“ Benjamina Brittena.
Putování Palladia země České Prahou
Na bohoslužbu v katedrále naváže devítidenní putování Palladia země České Prahou. Prostřednictvím obrazu staroboleslavské madony, který je po staletí jedním ze symbolů české státnosti, budou moci lidé Panně Marii poděkovat za dar míru.
„Vzácný reliéf, kterému se klaněli králové i papežové, sahá podle legend svým původem až do prvního tisíciletí. Palladium prožívalo všechna dramata českých dějin. Jeho šrámy vyprávějí o válkách, loupežích a lynčování. Druhou světovou válku přečkalo v úkrytu a zmizelo i po nástupu komunismu. V 50. letech bylo nejprve ´uvězněno´ na StB a pak uloženo do sejfu Národní banky. Palladium bylo svědkem bojů za dobro, svobodu a spravedlnost,“ vysvětlil kardinál Dominik Duka.
Také nyní 70 let po konci války bude staroboleslavský reliéf přítomen postupně v devíti kostelech zasvěcených národním patronům. Lidé se s ním mohou setkat, nejprve v katedrále sv. Víta, další dny také v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně, v kostele sv. Ludmily na Vinohradech, sv. Václava ve Vršovicích, sv. Vojtěcha v Libni, sv. Prokopa na Žižkově, sv. Anežky České na Spořilově, sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích a v kostele Panny Marie před Týnem.
Palladium země České je malý kovový reliéf ze 14. století legendou spjatý se sv. Václavem, kněžnou Ludmilou a sv. Metodějem, reprodukující ikonografický typ Svatovítské madony. Do Staré Boleslavi k jeho uctění putovali v minulosti mnozí čeští panovníci, především český král a římský císař Karel IV., který na víře v Krista a úctě k Matce Boží a svatým mučedníkům budoval duchovní a společenské základy českého státu a celé říše.
Reliéf byl 18. srpna 1609 za vlády Rudolfa II. prohlášen ochranným obrazem české země. Lidé do Staré Boleslavi putují dodnes.
