Článek
Mlýnská kolonáda spolu s Tržní pod Zámeckou věží jsou významnými a charakteristickými stavbami našeho nejznámějšího lázeňského města.
Kolonády jsou z různých období a také jejich sloh je odlišný. Spolu s nedávno zrekonstruovanou Zámeckou věží jsou městskými symboly. Vřídlo s gejzírem je zavřené, voda je vyvedena do výtrysku mimo pavilón, v němž jsou ale další pitné prameny k dispozici.
Prý vypadá jako kuželková dráha
Mlýnská kolonáda je královnou mezi ostatními. Jako trojlodní renesanční sloupovou stavbu ji navrhl známý architekt Josef Zítek. Původní návrh počítal se dvěma patry, ale protože město nemělo, nebo nechtělo dát požadovanou sumu, musel se projekt přepracovat.
V roce 1893 ji prodloužili na úctyhodných 132 metrů, při šíři 13 metrů. Stropy má kazetové, atika je ozdobena 12 alegorickými sochami kalendářních měsíců. Tady se korzuje, občas se tu zjeví nějaký umělec. Sem se chodí s pítky pro teplou minerální vodu, vyvěrá do pěti prameníků – Mlýnského, Rusalky, knížete Václava, Libušina a Skalního.
Když byla kolonáda dokončena, ozvali se patrioti, že něco tak ohavného ve městě nechtějí, stavba je prý jako kuželkářská dráha. Další tvrdili, že se jedná o záhon chřestu. Naštěstí návštěvníci, a že tu byly hlavy pomazané i nepomazané, se v mohutné prostoře cítili velmi dobře a dílo obdivovali.
Na místě městské tržnice
Tržní kolonáda, kde vyvěrají tři minerálky: Karel IV., Tržní a Zámecká, vznikla v letech 1882 až 1883. Původně se tu rozkládalo pod Zámeckou věží, která stojí na místě gotického hradu, městské tržiště. Kolonádu navrhli vídeňští architekti Helmer a Kellner.
Vrchní, prchni!
Pavilón Vřídlo postavený ve funkcionalistickém stylu byl otevřen roku 1975. Stejnojmenný pramen tryskal do výšky 12 metrů. Ač byl všude známý, nejvíce se vryl do paměti ve filmu Vrchní, prchni!
Pánové ve fraku se tu shromáždili, aby vymysleli, jak polapit falešného vrchního. Zahrála si tu řada opravdových vrchních z karlovarských hotelů, dav se prohnal i Mlýnskou kolonádou. U Vřídla stávala socha prvního kosmonauta Jurije Gagarina, po revoluci ji město poskytlo letišti, které má přímé spojení s Ruskem, Moskvou.
Troubením oznamoval smetánku i požár
Zámecká věž byla sídlem trubače. Měl za povinnost signálem oznamovat z arkádového ochozu příjezd vzácných hostů, posléze také zahájení lázeňské sezóny, v neposlední řadě měl troubit na poplach v případě požáru.
Karlovy Vary jsou jedním z vrcholů "lázeňského trojúhelníku" – další jsou Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.
Dalšími zajímavými místy Varů jsou karlovarské podzemí, vyhlídka Jelení skok, omšelý hotel Thermal, vyhlídky a rozhledny.
Všechna tři města mají pravoslavné kostely.
