Projekt Pečuji a pracuji v Praze je k dispozici pečujícím osobám

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Praha - adaptabilita a je financován z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy. Do projektu jsou zapojeny pečující osoby, které žijí v Praze a pečují o zdravotně postiženou osobu v rodině, kterou může být dítě, rodič nebo prarodič.

Péče o osobu se zdravotním postižením je v posledních letech v popředí zájmu především s ohledem na demografický vývoj ve společnosti. Klesající porodnost, prodlužující se délka života a stárnutí populace staví před společnost problém, kterým je problematika dlouhodobé péče. Problém je úzce provázán i s procesem deinstitucionalizace  péče v sociálních službách. Názory na tento proces a jeho praktická realizace této jsou přijímány poměrně rozdílně. Nízká finanční náročnost péče v rodině podmiňuje snahu podporovat a rozvíjet prve rodinnou a komunitní péči.

Na základě dosavadních praktických zkušeností s touto cílovou skupinou je zřejmé, že řada problémů pečujících osob v Praze je obdobná jako v jiných regionech naší republiky, ale některé aspekty jejich života jsou trochu odlišné. Šance na pracovní uplatnění či nabídku odlehčovacích služeb je v Praze sice vyšší, ale přesto, podle pečujících osob, neuspokojivá.

Na setkání realizačního týmu mimo jiné zaznělo z úst manažerky projektu JUDr. Marie Madejové: „Námi zjištěné údaje potvrzují, že pečující osoby v Praze se také potýkají s problémy, jako je vysoká emociální zátěž, která je podle sociologických průzkumů vyšší než se předpokládalo nebo deklarovalo. Vždy přítomný je atribut osamocení - společenský i z pohledu pracovního uplatnění."

Průběžně se pečující osoby obávají o vlastní zdravotní stav, o to, co přijde ve stáří, jaké sociální jistoty je čekají. Poměrně časté jsou vyjadřovány obavy z neustálého přezkoumávání zdravotního stavu opečovávaných osob - čím více se totiž těmto osobám věnují, tím lepšího zdravotního pokroku opečovávané osoby dosahují a následně jim je záhy nekoncepčně snižován příspěvek na péči bez ohledu na to, že bez intenzivní péče se opět stav zhorší, ale i bez ohledu na ztíženou integraci pečující osoby na trhu práce.

JUDr. Marie Madejová se domnívá: „Sjednání flexibilní pracovní doby je možné na individuálním základě. Jak tohoto stavu dosáhnout je spíš otázka akademická a je nutné ji posuzovat ve vztahu ke konkrétnímu pracovně právnímu vztahu s ohledem na charakter pracoviště. Nelze se domnívat, že částečným zrušením ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce v tom smyslu, že pokud požádá zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří dlouhodobě pečují o osobu závislou na péči druhé osoby o kratší pracovní dobu, musí zaměstnavatel vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Domnívám se, že zrušením výše uvedené podmínky - nebrání-li tomu vážné provozní důvody - se nedosáhne zásadního průlomu pracovně právního postavení pečujících osob.”