Hlavní obsah

Pražskou Hvězdu ničily snad všechny evropské armády

Novinky, Vratislav Konečný

Hvězda je jedním z nejoblíbenějších pražských turisticko-rekreačních cílů. Osídlení výšiny na Bílé hoře se datuje do pravěku. České dějiny jsou s hvězdenskou oborou spjaty bitvou na Bílé hoře, která rozhodla třicetiletou válku, rozdrtila české stavovské povstání a na 300 let ovlivnila osud státu.

Foto: Vratislav Konečný

v oboře jsou štoly, voda odtud tekla na pražský Hrad

Článek

Plná zvěře, ale ne dlouho 

Oboru založil počátkem 30. let 16. století Ferdinand I. Habsburský, letohrádek nechal postavit v letech 1555-1558 jako zázemí pro honitbu.

Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie. Obora byla původně lovecká, plná zvěře, ovšem hodně se zde kácelo, občas mordovalo a tábořilo. Zvěř lovili vojáci pro své velitele, dřevo šlo na otop.

Kácelo se, až zde byla velká mýtina

K prvnímu velkému plundrování došlo v roce 1608 za císaře Rudolfa II. Podivínský panovník vyslal vojsko proti svému bratrovi Matyášovi Habsburskému, ležení si rozložili ve Hvězdě a žádní ekologové mezi nimi nebyli.

O pár let později (1611) se zase valili pasovští na Rudolfa, bratr je poslal do Prahy vynutit Rudolfovu rezignaci. Nejznámější potyčkou je bitva na bělohorské pláni z 8. listopadu 1620. Třicetiletá válka dala zabrat celé Evropě. České země neušetřila, Švédové rozkradli, co mohli, byli zřejmě předchůdci novodobých sběračů kovů, z letohrádku ukradli měděnou střechu a odvezli ji na lodích.  

Roky 1740 až 1772 byly pro Hvězdu neradostné, v ten první nechal vystřílet zvěř a vykácet stromy Albrecht VII. Bavorský, rok poté zde tábořili na mýtinách Francouzi a Bavoři. Po bitvě u Kolína v roce 1757 tu byla řež podobná té z roku 1620, Prušáci tu tábořili a káceli asi 6 týdnů, stromy téměř zlikvidovali.

Z letohrádku sklad střelného prachu  

Les se časem vzpamatoval, stromy dorostly, pár desítek let byl klid, ale osvícený panovník Josef II. z Hvězdy udělal vojenský objekt, vstup sem byl zakázán. V letohrádku, chloubě renesance, uskladnili sudy se střelným prachem. Okolo nesměl růst do 60 metrů strom, aby náhodou nepřeskočil na prachárnu oheň.

Došlo i na koně  

Obora byla na nějakou dobu zpřístupněna zejména pro konání svatomartinských slavností, ale protože návštěvníci les ničili, přišel zase zákaz.

V roce 1938 se tu opět usadilo vojsko, konal tu svod koní z celé republiky. Za války tu Němci nechali vykopat kryty, SS tu měli opravnu aut SS a vojáci se usídlili i v letohrádku. Hvězda byla opět poničena, po osvobození se sem nastěhovala část Svobodovy armády, opět s kopytníky. Ty ustájili ve sklepě. Za kulturní památku byl celý prostor včetně bojiště vyhlášen v roce 1962.

V letohrádku je muzeum, je součástí Památníku národního písemnictví. V současnosti stále probíhá rekultivace lesa a v oboře najdete na informačních tabulích  perfektně zmapovanou historii, lesní skladbu, technická data, živočišstvo a rostlinstvo. U letohrádku je solidní občerstvení.  

Reklama

Výběr článků

Načítám