Hlavní obsah
Lev jeskynní Foto: Jan Kaše

Pravěcí predátoři obsadili muzeum v Plzni

Lev jeskynní dosahující délky až 2,1 metru a váhy 300 kilogramů je pouze jedním z exponátů, které je možné vidět na nově zahájené výstavě v Plzni.

Lev jeskynní Foto: Jan Kaše
Pravěcí predátoři obsadili muzeum v Plzni

V Západočeském muzeu v Plzni byla zahájena výstava s názvem Nelítostný pravěk, která zajímavým a poutavým způsobem představuje toto dlouhé období.  

„Kromě nejnovějších paleontologických poznatků oblasti plzeňské a radnické pánve, ale zároveň i Barrandienu, vás čeká úžasná podívaná v podobě vědecky přesných 3D modelů prehistorických živočichů a tehdejších ekosystémů. Chybět nebude ani přehlídka těch nejbizarnějších dravců nebo interaktivní koutek pro nejmenší návštěvníky. Zábavu a poučení vám nabídnou i naše doprovodné programy plné zajímavých her a soutěží,“ uvádí se na webových stránkách muzea.

Teplé klima v prvohorách

Prvohory dělíme na kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Převažovalo teplé klima (s výjimkou chladného výkyvu v pozdním ordoviku).

V mořích byli trilobiti, hlavonožci, plži, ramenonožci a další. V siluru se pak objevují i první suchozemské rostliny a bezobratlí, od devonu první suchozemští obratlovci.

Ovšem velikost některých živočichů byla opravdu impozantní. Například taková pravážka měla rozpětí křídel až 52 cm a štír dorůstal i do 70 cm.

Druhohory ve znamení vymírání

Klimatické podmínky byly v období druhohor (trias, jura a křída) příjemné a stabilní. Pouze v křídě docházelo k výraznějším výkyvům, kdy se poblíž jižního pólu vytvořily ledovce. Na souši byli k vidění dinosauři a v mořích plazi a žraloci.

„Během druhohor Země zažila dvě velká vymírání – na konci triasu, kdy vymřela většina suchozemských obratlovců, a na konci křídy, kdy vymřeli dinosauři, ptakoještěři, mořští plazi a mnoho bezobratlých živočichů,“ uvádí jeden z informačních panelů.

Za zmínku stojí, že jedním z představitelů tohoto období je diplodokus, dosahující délky až 25 metrů a váhy 13 tun. Polykal kameny, které v jeho útrobách sloužily k rozdrcení potravy.

Vysušení Středozemního moře

I když na počátku třetihor převládalo ještě teplé klima, postupně se začalo ochlazovat a dříve zalesněnou Antarktidu pokryly ledovce, což mělo za následek pokles mořské hladiny a dočasné vysušení Středozemního moře.

V tomto období na souši převládali savci a v mořích korýši, mlži, žraloci a paprskoploutvé ryby.

Přichází člověk

Ve čtvrtohorách, které se dělí na starší pleistocén a mladší holocén, docházelo ke střídání dob ledových (ve střední Evropě s průměrnou teplotou 0 ̊C) a meziledových (až 15  ̊C).

„Ve čtvrtohorách se objevuje člověk (rod Homo) a dochází k jeho postupnému vývoji do několika druhů, ze kterých do současnosti přežívá jen člověk moudrý (Homo sapiens),“ dočteme se na výstavě.

Výstava, která rozhodně stojí za zhlédnutí, potrvá až do 19. června.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků