Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Pověstmi oplývající hrad Buchlov otevřel své brány i komnaty

Prastarý královský hrad má jak bohatou historii, tak je opředen mnoha pověstmi. V interiérech je k vidění knihovna, obytné prostory i mumie a množství přírodovědných exponátů, zázračná Lípa nevinny roste po staletí na hradním nádvoří, z věže, kde "větr věje“ je možno dohlédnout až do Vídně.

Foto: Petr Hejna
Pověstmi oplývající hrad Buchlov otevřel své brány i komnaty

Hrad Buchlov stojí v pohoří Chřiby na kopci v nadmořské výšce 509 metrů, vrch Buchlov v rámci Chřibů není tak nepatrný, nejvyšší Brdo dosahuje 587 m n. m.

Románsko-gotický hrad pochází z 1. poloviny 13. století, byl zbudován jako sídlo obranné a správní, soudcovská práva se vztahovala k právu loveckému. Tento královský majetek byl často dáván do zástavy věřitelům panovníka.

Za Cimburků koncem 15. století byl vystavěn rytířský sál. Roku 1511 Vladislav II. Jagellonský věnoval Buchlov Arklebu Trnavskému z Boskovic za služby ve válce s Turkem (převod zkomplikovalo předchozí zástavní právo). Hrad pak odkupují Žerotínové, následují pánové ze Zástřizl (o Buchlov přišli po bitvě na Bílé Hoře) a z Petřvaldu.

První z nich se zasloužili o renesanční přestavbu, druzí o posilnění obranné funkce hradu a vystavění kaple sv. Barbory, hrobky Petřvaldů a později Berchtoldů, stojící na protějším kopci Modla.

Poslední majitelé, Berchtoldové z Uherčic, zde shromáždili sbírky v muzeu, zpřístupněném veřejnosti již v polovině 19. století. Leopold I. Berchtold byl, stejně jako jeho nevlastní bratr Bedřich, přírodovědcem a cestovatelem, díky nim rodinné muzeum obsahuje množství exponátů. Bedřich jich spoustu věnoval i pražskému Národnímu muzeu, roku 1868 doputoval kámen z hradu jako jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Již vznik hradu provázejí pověsti, jako ta o křesťanské markomanské královně Fridegildě, která dala zbudovat hrad na místě jí zbořeného pohanského oltáře boha lovu Bucha, nebo že později to byla zásluha Svatoplukova, který hrad vystavěl ku obraně Velehradu.

Na 3. nádvoří lze spatřil lípu, ke které se váže pověst o zbrojnošovi Janu Vlčkovi, Jindřichem Prakšickým ze Zástřizl neprávem obviněném, že napomohl prchnout pytlákovi a za zradu odsouzenému k smrti. Vlčkovi se podařilo vyprosit si šanci na Boží soud, zasadit do země mladou lípu kořenem navrch, která zjara obražením potvrdí jeho nevinu. Tak se i stalo, zbrojnoš navíc krom života obdržel štědrou odměnu.

Tentýž hradní pán byl roku 1528 nalezen mrtev, proklátý vlastním kordem. Tento fakt má za viníky rozličně fabulace, například že vrahem byla jeho žena Kateřina, která dodnes coby Černá paní straší v pokoji mrtvých (kde je umístěna mumie), pravdou spíše je, že padl v souboji s Vilímem Rymem. Onou Černou paní má být jindy Hildegarda, zvěstovatelka rozličných katastrof, zjevující se jak na hradě, tak především v kapli sv. Barbory.

Arkleb měl zase získat bohatství, když coby pouhý flétnista oživil v rakvi mrtvého lakomce, který mu odměnou pohrozil smrtí, pokud nerozdělí jeho poklad na dvě stejné poloviny. Poslední lichou minci Arkleb rozsekl vejpůl, tak zachránil duši lakotníkovi i sebe.

Čertovo sedlo pod kopcem Modla napovídá, kde rohatec sedával, Čertova kasa připomíná pokladnu na mince. Čert coby švarný mladík měl mnoho dívek připravit o čest i život.

Nejmenovaný majitel hradu, než by vrátil templářům dluh, pozval je na hostinu, kde je povraždil. Posledním vězněm měl být Josef Anděl, věž Andělka zvána je prý po něm, i psisko Cerberos mělo zde sloužit jako listovní posel.

Ať již hledáte tajemno, nebo stopy historie a vzdělanosti, Buchlov je to pravé a krásné místo.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků