Hlavní obsah

Pouze v Ndutu uvidíte a nafilmujete velké šelmy v akci zblízka

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Oblast Ndutu, často zařazená do plánu safari v Tanzanii, je pojmenovaná podle jezera v jižní části Serengeti. Právě zde je velká šance být svědkem lovu lva nebo geparda, a to z blízkosti jinde prakticky nemožné. Navíc zde není tak masová koncentrace turistů, jako v exponovaných částech parků.

Foto: Petr Hejna

Gepard ulovil mládě pakoně.

Článek

Cesta do těchto odlehlých končin nekonečných plání překvapí oblaky prachu, stoupajícími za každém z ojedinělých vozidel, ženoucích se vyschlou stepí. Důvodem je všudypřítomný výskyt sody v zemině, typické sloučeniny pro oblast alkalických jezer, která dle střídajícího se období sucha a dešťů mění i výšku hladiny. Pláň je pokryta kostmi a lebkami šelmami skolených úlovků, zejména pakoňů. Uvidíte zde cestou i supy hodující na čerstvě pošlé zebře, nebo drobné šakaly, hledající potravu. 

Blízkost cíle cesty směrem od Arushy ukazuje na obzoru se rýsující dvojice vrcholků, připomínajících ženská prsa. Alespoň tak je připodobnil ranger - řidič a průvodce v jedné osobě.

I když návštěva Ndutu je doporučována a atraktivní zejména v únoru, kdy jsou zde koncentrovány samice pakoňů, které sem přišly rodit mláďata - snadnou kořist velkých koček, tuto část Serengeti je zajímavé navštívit i mimo hlavní sezónu. Jedinečnost místa je dána tím, že tato lokalita již nemá statut národního parku, a neplatí zde, jinde striktně dodržované pravidlo, pohybovat se pouze po určených cestách, jízda off-road zde tudíž není přestupkem. 

Právě díky tomu se můžete přiblížit k zahlédnuté scenérii a ději na vzdálenost, jinde absolutně vyloučenou. Běžný turista pochopitelně nemá možnost mnohodenního pobytu v místě, dálkově ovládané početné technické filmařské vybavení, nebo možnost privátního pohybu po parku, jako profesionální filmařské týmy při natáčení dokumentů z africké divočiny. 

Spatříte zde proto odpočívající lvy takřka na dosah - to vám samozřejmě přes pochopitelné pokušení průvodce nedovolí, stejně jako máte možnost připojit se třeba k útoku geparda, nebo pozorovat téhož lvího samce, přes den se povalujícího pod stromem, u v noci ulovené snídaně.

Zkušení řidiči - navzájem se informují vysílačkou o zahlédnuté šelmě, chystající se lovit, vyčkávají v klidu tak daleko, aby šelma se necítila ohrožena a v okamžiku, kdy vyrazí za obětí, stejně tak zběsile se ženou prašnou plání k místu lovu. Pokud máte opravdu dobrého řidiče, je na místě první a i jako tuctový turista natočíte autentické záběry. 

Odměnou za spousty prachu při přejezdech a honbou za zvěří je klid tamních nocí, rušený jen zvuky africké přírody - zapomeňte na to, že zde budou fungovat mobily a v kempu - při variantě stanování, že bude něco jako elektřina, zato se vám nad hlavou rozzáří nespočet hvězd, u nás díky světelnému znečištění jev prakticky nevídaný. Při plánování cesty je důležité si ověřit, zda partneři naší cestovní kanceláře v Tanzanii mají v autě zabudované invertery na dobíjení techniky - nezbytná věc při delším kempovém safari v divočině, i lodge mívají přístup k 220V omezený, v noci se vypíná.

Přestože tato oblast se od šedesátých let stala oblíbenou pro mnoho biologů, jako i u nás díky knihám i osobním návštěvám (v roce 2004 a 2016) známá Valerie Jane Morris Goodall (* 1934), nebo nizozemský filmař Hugo van Lawick, dohledat více informací není až tak snadné. Ovšem osobní zážitek těsného sledování dramatických okamžiků v savaně stejně žádné encyklopedické údaje nenahradí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám