Hlavní obsah

Poutní místo Skoky přežilo svou smrt a vrací se do života

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Skoky u Žlutic, z nichž v povědomí rezonuje rčení „Panenko skákavá“, byly jedním z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách. Monumentální barokní kostel se vypíná nad žlutickou přehradou, zásobárnou pitné vody pro oblast.

Foto: Vratislav Konečný

Kdysi proslulé poutní místo Skoky u Žlutic se pozvolna opravuje

Článek

Těžko to brát za zázrak, každopádně měl lupič ve Skocích kliku téměř nebeskou. Stalo se v roce 2006, měď obnovovaných bání lákala zloděje. Vylezli na věž s motorovou pilou a začali řezat, jeden spadl a těžce se zranil. Přežil, ale kvůli jeho pádu zatkli i ostatní nenechavce. 

Skoky měly pověst srovnatelnou s Lurdami, místu se připisovalo mnoho zázračných uzdravení. Původně se jmenovaly Mariánské Skoky, poté Maria Stock, oblast byla německá, patřila do vnitřních Sudet. Ve vyrabovaném kostele uvidíte dobové fotografie, zachycující poklidnou obec, i procesí. Existuje i amatérský, nedatovaný film.

Věřící sem přitahoval obraz Panny Marie Pomocné v kostele Navštívení Panny Marie. Ze zaniklé obce najdete polorozpadlý poutní hostinec zarostlý hřbitov a hlavně zplundrovaný a od roku 207 obnovovaný kostel, kde se konají různé koncerty, výborný byl Jana Spáleného, na který se opět příznivci obnovení zase těší.

Je tu také studna, v níž nešťastnou náhodou utonula jediná obyvatelka, která se nechtěla z pusté obce vystěhovat. 

Poskakující obraz Panenky Marie

Oltářní obraz Panny Marie Pomocné byl kopií obrazu z Pasova, namalovaný umělcem z nedaleké Toužimi. Nejprve tu stála dřevěná kaple, kostel postavený na umělé podestě, kvůli odvodnění podzemních vod, postavili v letech 1736-1738.

Původní kapli nechal postavit místní sedlák Adam Lienert, tomu se ve snu zjevila Panna Maria. 

V čase největší poutnické slávy byla návštěvnost až 40 tisíc věřících, vzniklo tu mariánské bratrstvo.

Obraz byl dotýkaný, to znamená přímluva svaté platila až po dotknutí se obrazu. Aby k němu věřící lépe mohli, byl pomocí mechanismu na lanech spouštěn k oltáři. Panna skokovská se posléze přeměnila ve rčení o panence skákavé. Přispěl k tomu i poskakující obraz spouštění k modlícím se. Původně sjížděl na kolejnicích, později "létal" na provazech. Při procesích stály venku pomocné kaple pro zpověď. 

U oltáře stál nádherně vyřezávaný baldachýn, svatostánek měl mnoho soch, vše ukradeno, zničeno. Lavice skončily i jako barpulty, nic zlodějům nebylo svaté. 

Konec vesnice

Josefinské reformy přinesly první odliv věřících, zánik obce přišel po roce 1945. Němci byli odsunuti, z malé vsi se stalo sídlo duchů, osídlenci z východního Slovenska neměli zájem o vstup do JZD, vše poté převzaly státní statky. Byl to konec duch i kultury.

Žlutická přehrada na řece Střele z roku 1968 odřízla Skoky od okolí. Polní cesta, u které je nově vysazena alej, vede ke zbytkům vsi z obce Polom. V devadesátých letech přišla doba rabování kostelů, pro pár marek se kradlo vše. Nakonec i na opravovaný kostel přišli zloději. Nyní se sdružení starající se o záchranu snaží od roku 2006 poutní místo obnovit.

Z Teplé vede do Skoků naučná stezka dlouhá asi 58 kilometrů. Pokračuje do Žlutic. 

Cesta ke kostelu je sjízdná jen za hezkého počasí.

Reklama

Výběr článků

Načítám