Hlavní obsah

Poučná i aktuální výstava Cosmos Discovery v Brně končí za dvanáct dní

Novinky, Josef Zajíc

Poučná, skvělá, historická i aktuální putovní výstava kosmonautiky na výstavišti BVV v Brně Cosmos Diskovery, která je otevřená od 1. května skončí 31. srpna. Výstava přehledně prezentuje v pavilonu C vše z kosmonautiky od prazačátků raketové techniky k současnému dobývání vesmíru.

Foto: Josef Zajíc

Ostrava 19. srpna 2018. Návštěva výstavy Cosmos Diskovery v Brně. Výstava potrvá do 31. srpna 2018

Článek

Výstava, kterou ve své produkci má společnost JVS Group s.r.o - Brno, je pro návštěvníky připravena na výstavišti BVV Brno v pavilonu C. Velkolepá výstava kosmonautiky Cosmos Discovery zaujímá více než tisíc metrů čtverečních.

Potěšení přinese především pro děti, mládež, dospělé, ale také seniory, kteří si ještě dobře pamatují nadšení lidí v celém světě, když byla 4. října 1957 vypuštěna první družice, kdy lidstvo překonalo přitažlivost Země, a Sputnik vesele pípal nad hlavami všech kontinentů.

Vystavovatelé představují přehledné informační tabule, filmy, fotografie, které začínají v prazačátcích raketové techniky. Je připraveno něco přes 200 exponátů, které dokumentují šedesát let kosmonautiky.

Výstava ukazuje vývoj raketové techniky, vývoj raket, které již byly schopny vynášet do kosmického prostoru první družice, ale také rychlý vývoj techniky, která vedla k prvnímu letu člověka Jurije Gagarina do vesmíru 12. dubna 1961.

Ukazuje, jakými mílovými kroky postoupilo lidstvo cestu vpřed, kdy vesmírná loď USA Apollo 11 (16. 7. 1969), ve které byli astronauti Neil Alden Armstrong, Michael Collins a Edwin Eugene "Buzz" Aldrin dosáhla Měsíce. První lidé na Měsíci přistáli 20. 7. 1969 a první stopu na Měsicí zanechal Armstrong 21. 7. 1969 ve 3:56 SEČ. (Zdroj: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta Praha, str. 325).

Výstava také představuje úspěch Československé vědy, kdy 2. března 1978 se na kosmickou cestu na Saljut 6 vydal občan Československa Vladimír Remek spolu s kosmonautem SSSR Alexejem Gubarevem. 

Návštěvníci mezi více než dvoustovkou exponátů nacházejí originály ruské přistavaci sekce lodi Sajuz, nebo model Apollo v životní velikosti. Organizátoři výstavy připravili také model kosmického komplexu Mir. 

K vidění je také lunární vozítko Lunar Rover, které jezdilo na Měsíci v rámci programu Apollo, poprvé při letu Apolla 15. Vedle měsíčního vozítka USA je vystaveno sovětské automatické lunární vozítko Lunochod (na Měsíci v provozu od 17. 11. 1970). Vážilo 756 kg. V roce 1973 (16. 1.) dosedlo na povrch automatické lunární vozítko Lunochod 2 o váze 840 kg.

Ve stejném sále najdeme i vozítko NASA Opportunity jezdící na Marsu - planetu prozkoumává již od 25. ledna 2004. V současné době je na Marsu i planetární sonda vozítko Curiosity.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám