Článek
Zámek „bez starosti“ – Sanssouci
To bez starosti je překlad francouzského slova sanssouci. Tu nádheru nechal zbudovat Hohenzollern – Fridrich, česky Bedřich, Grosse neboli Veliký. Na trůn nastoupil roku 1740, vyzbrojen do života železnou disciplínou, kterou ho učil jeho otec.
Bedřich byl nejen osvícenec, ale měl velmi dobrý smysl pro estetiku a harmoničnost. Protože státní pokladna byla dost nacpaná a on ještě ke všemu vojensky dobyl nejbohatší z habsburských provincií Slezsko, bylo z čeho budovat. Zadal svému architektovi Knobelsdorffovi stavbu letního sídla, pro které vybral území mezi Havelským a Glienieckým jezerem.
Přestože dokončený celek Sanssouci, do kterého panovník svými připomínkami neustále zasahoval a který byl dokončen za dva roky, vypadá jako okázalost vůči ostatním evropským panovníkům, Bedřich chtěl jen mít kde odpočívat a možnost se nerušeně věnovat literatuře a umění.
Když byla hned vedle Sanssouci vystavěna Bildgalerie (obrazárna), ve které jsou italští a nizozemští staří mistři – Van Dyck, Rubens, Caravaggio a další, zadal Bedřich Velký stavbu nové rezidence nádherného symbolu německého baroka Nového paláce.
Třípatrová stavba je opravdu monumentální, uvnitř má přes 200 místností, na střeše má kopuli, budovu zdobí 428 soch. Dvůr obklopuje kolonáda, většina místností je obložená mramorem. Park byl doplněn travnatými terasami, jezírky, zákoutí oddělují živé ploty.
Dal také postavit elegantní římské lázně s mozaikami, freskami a sochami. Každý za dalších panovníků, všichni Vilémové, v Postupimi po sobě něco velkolepého zanechal.
Dělili tu Evropu
Poslední Vilém postavil Cecilienhof, zámeček, kde byla podepsána Postupimská dohoda, dokument, jímž si vítězné mocnosti definitivně rozdělily sféry vlivu v Evropě.
Hitler ve městě slavil triumf po jmenování říšským kancléřem, v nedalekém Wansee se rozhodlo o holocaustu. Nyní je Postupim univerzitním městem žijícím převážně z turistického ruchu.
