Článek
Poštovní známka, tak jak ji známe dnes, byla podle dochovaných zdrojů vytvořena ve Velké Británii. První návrhy na známky jsou z roku 1835, ale až od roku 1837 začal prosazovat komplexní poštovní reformu Rowland Hill. Hill přišel s návrhem, aby za doručení zásilky platil odesílatel, i na jednotné ceny za dopis, které by snížily náklady státní správy. Dále aby poštovné nebylo účtováno podle vzdálenosti s nutností individuálního záznamu v účtech Královské pošty.
Hillovy návrhy byly roku 1839 schváleny parlamentem a Hlavní poštovní úřad spustil službu (Penny Post) v roce 1840. To vedlo k radikálnímu snížení poštovného a jeho masovému využívání veřejností.
Královská pošta nabídla předplatní obálky a dne 1. května 1840 byla dána do prodeje první opravdová poštovní známka v hodnotě 1 penny černé barvy, známá jako Penny Black, na které byla královna Viktorie.
Z prvních československých známek to byla 25haléřová známka s motivem Hradčan. Československé poštovní známky vycházely v letech 1918-1939 a 1945-1992. Mezi jejich známými autory jsou: Alfons Mucha, Max Švabinský, Hugo Brunner, Jaroslav Benda či Karel Seizinger. Poštovní známky časem přesáhly své původní určení. Byly využívány k propagaci, k připomínce i uctění významných osobností a událostí.
Mladoboleslavská poštovní výstava se koná do 12. května v kostele sv. Bonaventury. Výstava se zaměřuje především na známkovou tvorbu, poskytuje informace o vzniku instituce zvané pošta a nabízí ke zhlédnutí také exponáty ze zámku Loučeň.
"Zasvěcení vědí, že Thurn-Taxisové, po staletí a půl majitelé zámku Loučeň, prosluli jako zakladatelé evropské pošty. Organizátoři výstavy tak našli poštovní pelerínu s čepicí či poštovní trubku právě v interiérech loučeňského zámku. Tím jednoznačně nejatraktivnějším exponátem, který jsme do Mladé Boleslavi zapůjčili, jsou ovšem boty pro poštovního kočího, které se navlékaly na běžnou obuv, a měly zajistit, aby kočí, po většinu času sedící a tudíž nerozpohybovaný, měl i v zimních měsících nohy v teple - a to především doslovně, nikoli jen obrazně," informoval manažer zámku Jiří Senohrábek.
Tradice poštovnictví si připomínají dodnes i na Loučeni. Předně je to Písmenkový labyrint, v němž se lidé pohybují po dlaždicích s písmeny, jež dohromady vytvářejí text známé písničky Jede, jede poštovský panáček. Dále se tu scházejí školní skupiny nad tříhodinovým soutěžně-výukovým programem o dějinách pošty a písemné komunikace mezi lidmi nazvaným Když ještě světem nekřižovaly e-maily. A také každým třetím rokem pořádá zámek Loučeň Pošťácké slavnosti.