Článek
(Malá odbočka od tématu, nedaleká oblast je proslulé naleziště vltavínů.)
Nedaleko parkoviště je naučná stezka po oppidu Třísov, informační tabuli naleznete u Třísovské lípy, jíž nelze minout.
Stačilo si přát a bylo vystavěno...
Proč bratři Rožmberkové, Petr, Jan, Jošt a Oldřich, pojmenovali své sídlo povolené zakládající listinou z roku 1349 Karlem IV. Dívčí Kámen není jasné. Pověstí je samozřejmě několik, ale protože němčina v oné době převládala nad „sprostou řečí domácí", hned se hrad začal psát Maidštejn.
Údajně tu lovil jeden z Rožmberků a stále se mu u řeky zjevovala krasavice, a protože byl hoch roztoužený, chtěl ji dostat za každou cenu. Dívčina souhlasila za podmínky, že pro ně vystaví sídlo na vysoké skále, pod níž se chodila koupat. A co by mužský neudělal, zvláště když makat nemusel a poddaní to odřeli za něho. Stavělo se velmi rychle, purkrabství je doloženo v roce 1360.
Nesloužil coby reprezentativní sídlo, ale jako pevnost
Rozsáhlé sídlo ale nikdy Rožmberkové nevyužívali jinak než jako správní a opěrný bod. Rožmberkové byli pro Přemyslovce velmi důležití, svou brannou mocí pomáhali, samozřejmě za důkladné rozšiřování svého panství, ve všech válečných konfliktech. A třeba Přemysl Otakar byl v poli víc než v loži.
Maidštejn se stal v roce 1394 krátkodobě vězením krále Václava IV. Přes svou mohutnost měl hrad jen desetičlennou stálou posádku v čele s purkrabím, změnilo se to až kolem roku 1470, kdy se v Čechách stále válčilo, to tu bylo 24 žoldnéřů. Rožmberky na vysoké skále nad Vltavou vystřídal na 4 roky Vilém z Potštejna, ale nakonec ho zase drželi Vítkovci. Přelomový se stal rok 1506, Rožmberka Petra přestal zajímat, vybavení nechal odstěhovat na pohodlný a stále výstavnější Krumlov.
Staletí jen pustne
Již v roce 1541 je Dívčí Kámen popisován jako pustý. Stál jsem na nádvoří hradu, kde se pořádají různé slavnosti, trhy, rytířská klání, opodál spokojeně přežvykovaly trávu kozenky, jako by vypadlé z páně Hrabalových próz.
Ticho tu nebylo, tady sami nikdy nebudete, zájem o zříceninu je velký, stále sem někdo přichází. Z vyhlídky na hradbách je vidět Vltava, k tábořišti ve Zlaté Koruně míří desítky lodí. Hrad je přístupný celoročně, nikoli však po setmění.
Veškeré lození po zdivu se zapovídá, pokud jsou vám celé kosti v těle milé.
Počteníčko na www.divcikamen.cz
Doporučuji nejít zpět po stejné trase, ale pár set metrů proti proudu potoka k hospodě Staré časy - výborná domácí kuchyně, vychlazené nápoje, velmi příjemní lidé i prostředí.
