Článek
Prácheňské muzeum nabízí seznámit se na vlastní oči s pracemi tohoto umělce z 20. let dvacátého století, tedy doby meziválečné. Po zeleném období, které bylo inspirováno řekami Berounkou a Sázavou, jeho barevné vyjádření bylo pojato v modři. Nabízí se tu paralela s Pablo Picassem, jehož modré období započalo o nemnoho let dříve, ale stejně jako u Špály patřilo k jeho nejvýznamnějším.
Výstava pod patronací kurátorky Martiny Měřičkové nabízí i audioprůvodce, krom řeči rodné i v angličtině. Expozice umožňuje shlédnout soubor se sbírek veřejných galerií i od soukromých sběratelů a představuje prakticky polovinu Špálovy tvorby, která zachycuje řeku Otavu. Díla zapůjčily například Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Národní Galerie v Praze, stejně jako galerie v Chebu nebo Kutné Hoře.
K dispozici je i katalog, kde krom reprodukcí obrazů je dostupná malířova korespondence z doby pobytu na Cajsce u Sulanova mlýna v letech 1929 a 1930, rozhovor s jeho synem - též malířem, stejně jako dobové fotografie.
Poděkování za tuto expozici patří vedení Prácheňského muzea, držitelům zapůjčených obrazů, kurátorce výstavy, stejně jako píseckému podnikateli Tomášovi Poskočilovi - iniciátorovi tohoto záměru, nebo etnografovi Josefu Koubovi, který připravil doprovodnou expozici Mlýny na Otavě.
Romantické místo mezi Pískem a Zvíkovem má stále své kouzlo, pohled na Otavu u Cajsky, a to i ve videu, nejdete v tomto článku.
