Článek
Vývoz se trestal smrtí
V Číně, zemi vynálezu porcelánu, mohl výrobky z bílé hlíny používat jen císař a nejbližší dvůr. Kaolin, bílá hmota, dostal název podle kopce Gao-ling, pravý porcelán v Říši středu vyráběli od 7. století. Výroba podléhala státnímu tajemství.
V zámku v Klášterci nad Ohří je jedna z nejznámějších a nejvýznamnějších kolekcí porcelánových výrobků v Evropě. Místní továrna je druhou nejstarší u nás.
Míšeň dobyla Evropu, pak celý svět
Do Evropy porcelán, nazvaný podle porcella „mušle“, ho dovezl Marco Polo. Přes mnoho pokusů vyrobit stejnou kvalitu se to nedařilo, nakonec zabodovali v roce 1708 v Míšni Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a Johann Friedrich Böttger.
Porcelán ze zdejších manufaktur se stal excelentním vývozním artiklem, ze Saska se začal šířit po dvorech Evropy, posléze si ho mohli dovolit i ti, kteří měli peníze a nejen titul.
Rozkvět po Bílé hoře
Klášterec, jak jméno napovídá, byl zpočátku církevním zbožím, posléze se do jeho historie zapsal saský rod pánů Oplů z Fictumu, vlastnili ho v letech 1425 - 1620. Příslušníci rodu se pohybovali v okolí panovníka, působili coby rádci. Na kopci nad Ohří si vybudovali hrad Nový Šumburk, Klášterec sloužil jako poplužní dvůr, za účast na stavovském povstání byl majetek zkonfiskován, Fictumové odcházejí do Saska.
Od roku 1621 jsou držiteli panství jihotyrolští Thunové, přísní katolíci přivádějí panství k hospodářskému rozkvětu. Zámek nejprve přestavují barokně, posléze končí spolu s rozsáhlým anglickým parkem a sala terrenou coby novogotický.
Thunové začali s výrobou porcelánu v roce 1794, značka Thun je dodnes velmi žádaným zbožím. Výrobu začal Johann N. Weber (1734 - 1801), který ji od šlechty propachtoval, k dokonalosti ji dovedl jeho syn Maxmilián.
Není to jen o porcelánu
„Náš zámek, jenž je obepínán Krušnými a Doupovskými horami, jistě potěší milovníky malebné podhorské krajiny. Zároveň turisty láká jedna z nejkomplexnějších sbírek porcelánu v celé Evropě, prohlídka sklepeních místností s pohádkovými postavičkami a loutkami, zajímavá historie hrabského rodu Thun-Hohenstein či knihovna, která má na třicet tisíc svazků. Návštěvníky rádi obohatíme celkem na třech různých tematických okruzích po celý rok,” informoval kastelán Karel Zýka.
Začali hned po válce
Zámek po válce připadl státu, nebyl na rozdíl od mnoha dalších rozkraden nebo učelově přeměněn na hospodářsko-administrativní centrum, naopak se začal počátkem 50. let systematicky připravovat a zpřístupňovat kolekce porcelánu. Jsou zde vystaveny výrobky nejen českých manufaktur, ale i z dalších částí Evropy a Asie. Kromě této nádhery uvidíte řadu cenných interiérů.
Město má i „lázně“ nazvané Evženie, léčivý pramen pojmenoval po své choti jeho objevitel cukrovarník František Fieber.
Zámek je otevřený celoročně.
Také něco pro děti