Hlavní obsah

Pomlázka, kraslice, zajíc, ale také řešení vražd a četba Agathy Christie - i takové jsou Velikonoce

Novinky, Vratislav Konečný

Svátky jsou oslavou jara, těšíme se na pomlázku, vajíčka, nějakou tu skleničku na zahřátí. Jsou ale hlavně svátky církevními, tady to vše začalo. „Kristus vstal z mrtvých!“ „Opravdu vstal z mrtvých!“ zdraví se o Velikonocích, tedy svátcích oslavujících Ježíšovo vzkříšení, křesťané.

Foto: germany travel

Velikonoční průvod u Koenigsee

Článek

Velikonoční rozptyl

I když se přesné datum neví, jedno je jasné: Vstal. Je s podivem, jaký rozptyl svátky vzkříšení mají. Pravidla pro jejich určení stanovil roku 325 První nikajský koncil.

Podle nich velikonoční svátky připadají na neděli  po prvním jarním úplňku. Když vyjde úplněk na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční tedy může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Atributů je řada, vajíčko ale snáší zajíc

Zatímco u nás se užívá pomlázka, oblévá se vodou, peče se beránek, také Kristův symbol, prim hrají vejce jako atribut zrození. Kupodivu se jeho snesení zhostil zajíc, u nás spíše ve formě čokoládových nebo pečených figur.

Venku se na zajíce dívají jinak, tam je ve velké vážnosti. V byzantské ikonografii se Kristus zpodobňoval jako zajíc. Symbolika pochází z oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc, pochází z jejího jména.

Vejce na každém kroku

První zmínka o zajíci pochází z roku 1678 od jakéhosi profesora medicíny v Heidelbergu. Schovávání a hledání vajíček je velmi oblíbené. Například na fríském ostrově Pellworm je od 21. března do 1. dubna k hledání připraveno v trávě na 10 tisíc vajec.

Kraslice se nemalují jen u nás, velkou tradici mají i v Rakousku a Německu. Obzvláště  Vídeňáci jsou velikonočními trhy proslulí. V  horských oblastech Rakouska a Bavorska se zapřahají do slavnostně vyzdobených potahů nádherně vyšňoření voli, s kraslicemi mezi rohy vycházejí do hor vstříc svěží pastvě. Dobytek má na krku speciální zvony, jeho pohyb na stráních vytváří nádhernou melodii na pozadí alpských velikánů a nad hladinami jezer. Zvonce se nazývají Kuhschellen a mají od tradičních kravských jiný tón.

Zajíce hledají i ve Státech, tam jsou Velikonoce váženým svátkem, hlavně pro děti. V sobotu večer se vajíčka zdobí, „loví“ se v neděli ráno.

Podle pohádek měla být vejce přinesena Velikonočním zajíčkem a schována na zahradě. Proč, na to se děti neptají. Není to podstatné.

Norové na Velikonoce řeší krimi

Zcela odlišně pojímají Velikonoce Norové, jejich svátky se mi líbí. Honění holek a švihání pomlázkou je sice zábava, ale časem omrzí, vykoledované panáky jsou ale kladem. Seveřané většinou popadnou lyže a jdou si zasportovat. Ale hlavně řeší vraždy.

Kriminálky a detektivky vysílají televizní i rozhlasové stanice, ale ne krváky. Oblíbené jsou příběhy a la Agatha Christie, s velkou záhadou, obzvláště v oblibě je vzteklý mužík s knírkem Hercule Poirot. V novinách a časopisech vycházejí příběhy, kde má čtenář možnost projevit dedukční schopnosti. Dotáhli to tak daleko, že mají krimi texty i na krabicích s mlékem.

Jiné jsou Velikonoce pravoslavné, velmi duchovní a trochu ponuré.

Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný si v Anglii přeměnili po svém. Ženy přivazují muže k židlím a pouštějí je za výkupné.

Hlavně aby bylo na svátky hezky a pohoda.

Reklama

Výběr článků

Načítám