Hlavní obsah
Zřídelní pavilon v Dušníkách Foto: Vratislav Konečný

Polský lázeňský trojúhelník v Kladském výběžku patří mezi nejstarší v Evropě

Kudowa, Duszniki, Ladek, trojúhelník polských lázní, v polštině zdrój, v Kladském výběžku. Nejsou tak známé jako naše západočeské, zato jsou útulné a v polských rukách. A berou i českou klientelu.

Zřídelní pavilon v Dušníkách Foto: Vratislav Konečný
Polský lázeňský trojúhelník v Kladském výběžku patří mezi nejstarší v Evropě

Na české straně bývaly lázně v Náchodě-Bělovsi s proslulou kyselkou Idou. Jeďte se tam podívat nyní... Restituce je uvrhla do minulého času, do totálního zmaru a zapomnění.

U nového prameníku se staví přístřešek, léčit se tu můžete za pochodu. Přitom blahodárné účinky minerálek jsou známy po staletí.

Kladsko patřilo monarchii

Výběžek historicky patřící monarchii prohrála Marie Terezie v roce 1742 s Prušáky, nevrátili nám ho ani po poslední válce.

Stolovou horu Hejšovina uvidíte zdálky, když jedete od Náchoda. Pod ní se rozkládají jedny z nejstarších lázní nejen v Polsku, ale i v Evropě. Prvně se zmiňují za Jindřicha Minsterberského, syna Jiříka z Poděbrad. Osada se jmenovala Lipolitov. V 16. století se objevuje název Chudoba, poté Kudoba, Bad Kudowa, to bylo v době, kdy tu žili Němci, Poláci po válce území získali rozhodnutím jaltské konference, třebaže si ho nárokovalo Československo. Nyní nese jméno Kudowa-Zdrój.

Z „českého koutku" byli vysídleni nejen Němci, ale také Češi. Nahradili je přesídlenci z východní části Polska.

Malé, ale elegantní

Lázně jsou krásné jak pavilony, tak i kolonádou, na klientelu si nemohou stěžovat. Známé jsou koncertními Chopinovskými festivaly. První zmínku o minerálních vodách najdeme v kronice z roku 1580. Vodu za pruské nadvlády posílali na císařský dvůr do Berlína. Že tu byl i J. W. Goethe asi nikoho nepřekvapí. Zastavil se tu i pruský císař Bedřich Vilém III. po setkání tří monarchů v Ratibořicích, po návštěvě u kněžny Zaháňské.

Parky a promenády zbudovali po napoleonských válkách, léčí se tu poruchy krevního oběhu, srdce, štítná žláza, zažívací potíže. Lázně navštěvovali i A. Jirásek, F. X. Šalda a další. Prý tu byl i W. Churchill. Lázně využívají 9 pramenů, je zde velmi příjemně.

Z Chudoby vede solidní asfaltka na Kladsko, po ujetí asi 20 kilometrů se dostanete do lázní Dušníky. Dá se jet i vlakem. Město je vyhlášeno nejen minerálními prameny, ale také historickou budovou staré papírny, kde se podobně jako v našich Velkých Losinách vyráběl ruční papír. Je jednou z nejhezčích technických památek Evropy.

Městečko je starobylé, uvádí se počátkem 14. století. Odpočinková zóna se nachází v Lázeňském parku/Park zdrojowy, s několika pavilony a čtyřmi fontánami. Krytou kolonádu postavili v letech 1884 až 1887. Byla 150 metrů dlouhá, na konci války tu vybuchla munice uskladněná wehrmachtem a srovnala ji se zemí.

Nynější stavba je replika. Kratší a ne tak zdobná. Hlavními prameny jsou Pienawa Chopina a Jana Kazimierza, teplá  i studená verze. Ve  městě se jděte podívat na kazatelnu v kostele sv. Petra a Pavla. Má tvar velryby.

Ladek Zdrój jsou nejstaršími polskými lázněmi. Ve městě stojí kolem náměstí řada historických domů. Chloubou lázní je sanatorium Wojciech, kde jsou římské lázně, využívají koupelí v minerálce. To musíte vidět. Městečko založil Přemysl Otakar II. Slávu získaly jako Bad Landeck o mnoho později. Věhlas přišel s návštěvami Friedricha Velikého, který si tu léčil ischias.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků