Článek
Cílem bylo ukrást kulturní poklady na obsazených územích. Krádež se stala státní politikou. Organizace EER (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg für die Besetzen Gebiete) měla za úkol shromáždit veškeré cenné předměty, obrazy, sochy, klenoty z obsazených území. Ve svých řadách měla odborníky na umění, restaurátory, obchodní agenty i ozbrojenou složku.
Zpočátku se zejména ve Francii snažili Němci vzbudit zdání, že umění kupují, především to byl Göring, který na svém Karinhallu chtěl vytvořit velkou galerii. Hitler pro ukradená díla počítal s poválečnou přestavbou rakouského Lince jako Sonderauftrang Linz. Židovský majetek, zejména galerie, nacisté brali šmahem, tady žádné kompenzace neplatných říšských marek neproběhly.
Moderní umění zabavovali jako zvrhlé, s cílem je později zničit.
Záhada Jantarové komnaty
S postupem na východ se dostali k obsáhlým ruským sbírkám. Göringův oddíl s Rosenbergovým soutěžil, kdo toho ukradne více. Z Carského Sela zmizela a dodnes nebyla nalezena Jantarová komnata. Polsko se jim podařilo vyrabovat za 6 měsíců, v Krakově ukradli i da Vinciho Dámu s hranostajem, v Rusku loupili průběžně, kradli i v Maďarsku po pádu režimu admirála Horthyho.
Sněhurčin zámek
Pečlivě zabalená díla se hromadila na mnoha místech. Byly jich stovky nákladních vagónů a aut. S blížícím se koncem války se snažili nacisté naloupené předměty uschovat pro případnou poválečnou výměnu za jak peníze, tak výhody.
Rosenbergův hlavní depot z vydrancované Francie byl od roku 1944 na zámku Ludvíka II. Bavorského v Neuschchwansteinu. Jeden z nejobdivovanějších a zároveň historiky umění nejhaněnějších objektů ukrýval kromě vlastní bombastické nádhery poklady. Předměty tu Němci pečlivě katalogizovali, včetně míst a jmen krádeží. Na zámku se v květnu 1945 našlo 39 katalogizačních alb, jsou uložena v Národním archivu USA (nedávno se objevila další 2).
Zámek v odlehlém koutě Bavorských Alp nebyl cílem náletů, takže tu mohlo komando pracovat až dokonce války. Řada předmětů skončila v dole Kaiseroda a Kegelheimu jako velký trezor „árijského umění". Němci snad dokonce uvažovali o vyhození zámku do vzduchu, aby nepadl jako kořist do rukou vítězů.
Neuschwanstein je pro mimoevropské návštěvníky téměř povinným turistickým cílem. Jeho návštěva prý inspirovala Walta Disneye ke kresbě zámku ve Sněhurce. Bavorský král Ludvík II. v monstrózních stavbách zruinoval státní pokladnu, utopil se za nevyjasněných okolností v blízkém jezeře.
Podivín, samotář, obdivovatel Richarda Wagnera platonicky miloval svou sestřenku císařovnu Sisi. Zámek nechal postavit pro Wagnera, sám se cítil být starogermánským rytířem a hrdinou.
Poklady byly ale ukryty i ve Vyšebrodském klášteře, Thűrnthalu, Buxheimu, Weesensteinu...
Tuny ukrytého zlata z Neuschwansteinu skončily neznámo kde.
