Článek
Než se ale věda propracovala k různým …pyrinům, ..cilínům, a bůhví jaké koncovky léky mají, trvaly pokusy na pacientech staletí ba tisíciletí. Kniha Podivná medicína Nathana Belofskyho vydaná brněnským nakladatelstvím Jota představuje bizarní lékařské postupy, pokud se v této souvislosti dá vůbec o medicíně mluvit, od starých Egypťanů po šílence nedávné doby.
V karavanu při dovolených prováděl operace mozku
Přední světový odborník v oblasti lobotomie, tedy zásahu do mozku, dr. Walter Freeman prováděl své zákroky během prázdninových cest s rodinou.
Při kempování s rodinným vozem jezdil po Státech, auto naložené dětmi a chirurgickými nástroji a na tábořištích nořil sekáček na led do očních důlků svých pacientů.
Vaše Veličenstvo, my z vás vyženeme hnus hnusem
Šílený je například popis léčby anglického krále Karla II., který zemřel roku 1686. Před poddanými lékaři obhajovali své postupy. Panovník se necítil dobře, takže začali s pouštěním žilou, což nepomohlo. Poté mu podávali jedovatý antimon, král zvracel, načež následovaly klystýry, králi podávali různé jedy, které měly vyhnat do končetin z hlavy „špatné šťávy”.
Na chodidla mu poté přikládaly různé dráždivé masti včetně holubího trusu. Kupodivu, nezabralo to. Aby se mu zlepšila nálada, dostal pár pamlsků, vzápětí jej pálili, po dalším krve pouštění, žhavým pohrabáčem. Musel zkusit jak sprostý zločinec na popravišti.
Nakonec mu podali 40 kapek z lebky muže, který „nebyl nikdy pohřben a musel zemřít násilnou smrtí”. Ani to nezabralo na Jeho Výsost. Tak mu násilím nacpali do krku vnitřnosti z kozla, který musel pocházet z Východní Indie. Král po láskyplné léčbě exnul.
A pak si stěžujme na moderní medicínu.
Z některých procedur se obrací žaludek
Podivná medicína nabízí pronikavý pohled na lékařskou praxi v průběhu historie. Upozorňuje na pochybné myšlenky, bizarně prováděná ošetření a na nejhrubší myslitelné chyby, jichž se lékaři dopouštěli.
Kniha popisuje aplikaci chybných vědeckých závěrů stejně jako procedury, z nichž se obrací žaludek a které napáchaly na pacientech více škody než užitku. Najdeme v ní jména celého zástupu lékařů, vědců a snílků, kteří nevědomky otáčeli pozpátku ručičkami pomyslných hodin vývoje medicíny.
Čtenář se například dozví, že se staří Egypťané snažili dnu léčit pomocí elektrického úhoře nebo že středověcí lékaři strkali pacientům do úst zapálené svíčky, aby odtamtud vypudili neviditelné červy, kteří jim ohlodávali zuby. Že renesanční lékaři určovali dobu operace podle postavení hvězd, kromě toho radili epileptikům, ať si shánějí krev čerstvě sťatých zločinců.