Článek
Voštiny jsou malé důlky na skalních stěnách, které připomínají včelí plástev. Vznikají srážením křemičitého tmelu, který skálu zpevňuje, zároveň s tím musí krystalizace solí působit na pískovec i destruktivně. Tím prý vznikají ony důlky, ale proč se tak děje, se neví.
Od restauračky u parkoviště, s výbornými borůvkovými knedlíky, nádherně kyselými utopenci a výborně chlazeným řezaným Skalákem vede cesta mezi podivuhodné útvary Kalich a Chléviště, skupiny skal z měkkého pískovce, se zajímavou strukturou povrchu a pestře zbarvených. Pískovec není jen záležitostí šedé a světlé, ale podle usazených příměsí hnědé, okrové až zrzavé, místy připomínající již zmíněné řezané pivo.
Tady je domov můj...
Po dvou okruzích, červené a žluté značce, částečně se prolínající s modrou, si během dvou hodin projdete celou nenáročnou trasu. Ve vedřinách je mezi skalami zvláště v úzkých a hlubokých chodbách, místy procházejících pod kamennými branami, příjemná procházka, korunovaná několika skvostnými výhledy na Malou Skálu s romantickou stavbou kaple, je zde Pantheon, památník význačných osobností, a v pozadí vystupující okrouhlou věž zříceniny hradu Frýdštejna.
Nejhezčí vyhlídka se jmenuje Kde domov můj? a její odpovědí je výhled na vranovský hřeben.
Jindy bujné kapradí pokrývající značnou část podrostu je povětšinou suché, keře borůvčí mají také uschlé lístky, připomínající sklizený čaj. Milióny borových šišek povalujících se na hnědé vrstvě jehličí křupou pod nohama, les čeká na vodu.
Romantické průchody ve skalách nesou stopy nejen řícení, ale také lidské činnosti. Jména, iniciály, obrazce, letopočty, cestou narazíte na nezměrné ukázky lidské hlouposti zaryté do pískovce.
Údajná skrýš Českých bratří i hospodářských zvířat
Kalichem se nazývá část skal poblíž Besedic, v jedné ze slují za úzkým průchodem se prý ukrývali pronásledovaní Čeští bratři. To se tvrdí o většině skalních měst u nás, pravdou je, že tu zřejmě nějaké skrýše bývaly, vedlejší malé bludiště se jmenuje Chléviště, zde zase měli ve válečných dobách ukrývat chalupníci hospodářská zvířata, nic z toho ale není dokázáno.
Cestu po Chlévišti korunuje několik vyhlídek, ze skalních plošin věží nad srázem svažujícím se k Jizeře zajištěným zábradlím je nádherný výhled. Protější údolí je v dáli zakončeno Ještědem, blízký svah vranovského hřebene skýtá množství výhledů, vede tudy červená stezka z Malé Skály do Frýdštejna, jež je součástí Zlaté stezky Českého ráje.
Romantika zde dýchá na každém kroku, do dáli svítí letohrádek postavený jako hradní kaple, z původního skalního hradu, který tu kdysi stával, nezbylo téměř nic, prý to byl největší skalní hrad u nás.
Hrad se jmenoval Vranov, nebo také Skála. Ale to je na jiný výlet. Od vyhlídek se protáhneme několik úzkými průchody s podivuhodně modelovanými skalami zpět na pohodlnou lesní cestu vedoucí k známé již restauraci. Skalákem jsme začali, Skalákem i skončíme.
