Po šestasedmdesáti letech se v Přepychách rozezněly tři zvony najednou

Ale pojďme od začátku: V době, kdy v naší zemi kraloval Ferdinand I. Habsburský, přesněji v roce 1559, byl odlit zvon nacházející se vysoko nad centrem Přepych, ve věži kostela sv. Prokopa. Příští rok tomu tedy bude už úctyhodných 460 let, a tak není divu, že spolu se svým „velkým bratrem“ z roku 1545 patří k nejcennějším památkám v obci.

Téměř půl tisíciletí života a služby se notně podepsalo na stavu vzácných renesančních zvonů a ty doslova volaly o pomoc, což si uvědomovalo především vedení obce v čele se starostkou Zdeňkou Seidelovou. Proto vznikl projekt záchrany zvonů a pořízení nového kusu, který nahradil zvon rekvírovaný za války. Dostal jméno sv. Jiří a už od léta zvoní.   

Odborné restaurátorské práce i odlití nového zvonu byly svěřeny Zvonařství Manoušek, konkrétně pokračovateli stoleté rodové tradice Petru Rudolfu Manouškovi, který původní zvony opatřil novými dřevěnými hlavicemi a kovanými prvky i novými čepy s výkyvnými valivými ložisky. Dále nově kovanými srdci s uložením na kůži se šarnýry (kloubovými závěsy).

Při montáži také zvony pootočil. Velký zvon z roku 1545 zůstal na svém místě v jižním poli hlavní zvonové stolice a jeho sousedem se 31. července t. r. stal zvon sv. Jiří o průměru 1050 mm. K dokončení projektu zbývalo umístit restaurovaný zvon z roku 1559. Stalo se tak v úterý 20. listopadu, kdy mistr zvonař svoji „misi" v Přepychách zakončil.

Pozorovat Petra Rudolfa Manouška v akci je zážitek od začátku do konce. Z každého jeho pohybu i komentáře přímo vyzařuje fortel a především obrovská zkušenost, ale také laskavost a pokora.

Po vystoupání do věže dominanty obce se nezapomněl pozdravit s oběma, už sloužícími, zvony. A pak to začalo. Nejmenší z nich - přesto několik set kilo těžký kus, který dosud čekal na staré prkenné podlaze, byl upevněn na důmyslně sestavený systém kladek a laickým pohledem zcela lehce přemístěn do předem připravené okenní nástavby. Stejně jako druhý historický zvon teď zůstane na ruční zvonění, aby zvonění na ně byla opravdová vzácnost. Pravidelnou denní službu již převzal nejmladší zvon sv. Jiří, jemuž mistr zvonař předpovídá stovky let.

A závěr? „Zvonili jsme nakonec na všechny tři zvony. Poprvé od roku 1942,“ pronesla starostka obce Zdeňka Seidelová, která záchranu zvonů i odlití nového iniciovala a také dovedla úspěšně do konce.

Nezbývá než pogratulovat a zároveň hluboce smeknout před tím, co v Přepychách dokázali. Vždyť projektu záchrany zvonů a odlití nového kusu předcházel finančně ještě náročnější projekt záchrany varhan v kostele sv. Prokopa!