Hlavní obsah
Pravou tvář Dublinu dává nejlépe nasát čtvrť, zvaná Temple Bar, plná útulných kavárniček, restaurací a hospůdek, galerií nebo pouličních muzikantů. Foto: Dana Ehlová

Po památkách starých tisíc let vzhůru do čtvrti Temple Bar, jen tak lze poznat pravou tvář Dublinu

Tmavá louže či tmavá bažina znamená staroirské Dubh Linn, základ názvu hlavního města Irska. Ještě starší gaelský název Baile Átha Cliath značí město u chráněného brodu. Ať tak nebo tak, jisté je, že Dublin, ležící na východním pobřeží, musíte při pobytu na "zeleném" ostrově jistojistě navštívit.

Pravou tvář Dublinu dává nejlépe nasát čtvrť, zvaná Temple Bar, plná útulných kavárniček, restaurací a hospůdek, galerií nebo pouličních muzikantů. Foto: Dana Ehlová
Po památkách starých tisíc let vzhůru do čtvrti Temple Bar, jen tak lze poznat pravou tvář Dublinu

První zmínky o Dublinu, pocházejí z roku 140 př. n. l. a jejich autorem je zeměpisec Klaudios Ptolemaios. V 9. století se v těchto místech nacházela dvě sídla - keltská osada z názvem Baile Áthe Cliath a po nájezdech Vikingů v roce 841 také sídliště Dubh Linn.

Právě ve vikingské osadě byla v roce 1030 založena katedrála Christ Church. Na počátku 12. století se zde vylodili Normané a z Dublinu učinili své správní středisko. Ve 13. století na území města vznikl Dublinský hrad. Od 16. století sílil vliv Angličanů a královna Alžběta I. tu v roce 1592 založila Trinity College.

V 17. století město vzkvétá čilým obchodem a podél řeky Liffey postupně vznikají pro Dublin typická nábřeží. Mnohem víc však na dnešní podobě zanechalo stopy období georgiánské, z kterého pochází převážná část staré zástavby, včetně širokých tříd a pětice náměstí.

Nejstarší památkou Dublinu, kterou nelze minout, je katedrála Christ Church z 11. století. Jedná se o památku protestantskou, takže dnes patří k menšinovému náboženství. Jižně od ní stojí novější a větší z dublinských katedrál sv. Patrika. Podle legendy stála na tomto místě v 5. století studna, u níž křtil svatý Patrik pohany obrácené na křesťanskou víru. Chrám byl vysvěcen v roce 1192, jeho současná podoba však pochází ze 13. a 14. století.  

Minout nelze ani Dublinský hrad, postavený krátce po anglo-normanské invazi, který v minulosti symbolizoval anglickou nadvládu nad Irskem. Z původní stavby se zachoval hradní příkop spolu se zbytky vikingské pevnosti, včetně věže Record Tower. V moderní části dodnes probíhají státní návštěvy.

Irskou historií prošlo několik nezapomenutelných velikánů jako například James Joyce, G. B. Shaw, Jonathan Swift nebo také Oscar Wilde. Jejich sochy objevíte v St Stephen´s Green Park, jednom z úžasných dublinských parků, kde si snadno uvědomíte, proč Irsko vstoupilo do paměti turistů jako "zelený" ostrov.

Hlavní třídou Dublinu je O´Connel Street s průměrnou šířkou 46 metrů, díky níž je označována za jednu z nejširších v Evropě. Uprostřed bulváru dlouhého půl kilometru se nachází pět památníků, posledním monumentem je 121 m vysoká jehla z nerezové oceli Millennium Spire z roku 2003, která nahradila pomník admirála Nelsona z 19. stol. 

Město dělí řeka Liffey s mnoha mosty, z nichž O´Connel Bridge má netradičně větší šířku než délku a poskytuje neopakovatelné výhledy na nábřeží obou stran. K nejzajímavějším patří romantická lávka Halfpenny Bridge. Už její název lehce napovídá, že za průchod přes ni se platilo mýto.        

Zvláště centrum irské metropole stále nese stopy let 1995 až 2008, kdy se městu (i celému státu) dařilo ekonomicky tak dobře, že bylo považováno za jednu z nejbohatších i nejdražších lokalit pro život. Dobu slávy "keltského tygra" dodnes dokumentují budovy sídel mezinárodních velkých firem. 

Pravou tvář Dublinu ale dává nejlépe nasát čtvrť, zvaná Temple Bar, plná útulných kavárniček, restaurací a hospůdek, galerií nebo pouličních muzikantů. Pivo Guinness či fish and chips snad nikde nechutná lépe než právě tady mezi tolik přátelskými a družnými Iry. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků