Hlavní obsah
Lípa svobody z roku 1919 na Šubertově (tehdy Malém) náměstí v Dobrušce. Foto: Vlastivědné muzeum Dobruška (archiv)

Po devadesáti devíti letech vysadí v historickém centru Dobrušky lípu svobody

Před 99 lety byla za velké slávy vysazena na Šubertově náměstí v Dobrušce lípa svobody. Po 33 letech však uschla. Jak jinak a lépe uctít sto let od vzniku samostatného státu než následováním činů předků, řekli si na radnici a 28. října zasadí na toto historické místo nový symbol našeho národa.

Lípa svobody z roku 1919 na Šubertově (tehdy Malém) náměstí v Dobrušce. Foto: Vlastivědné muzeum Dobruška (archiv)
Po devadesáti devíti letech vysadí v historickém centru Dobrušky lípu svobody

Program slavnosti, v mnohém podobný tomu před devětadevadesáti lety, zahájí písně v podání ženského pěveckého sboru Vlasta v synagoze, jež byla svědkem i tehdejší události. Následovat budou oslavné fanfáry Dobrušského žesťového sdružení.  

Zasazení stromu, který se stal oficiálním národním symbolem před 170 lety ustanovením na Všeslovanském sjezdu v Praze, se ani tentokrát neobejde bez místních skautů, členů Sokola a zástupců dalších spolků. Výjimečnou událost, která vrátí do historického centra města lípu svobody, doprovodí krátké projevy. Atmosféru první republiky připomenou zlidovělé písně Karla Hašlera.  

Ještě předtím, než dojde na slavnostní chvíle, zalistujme v zažloutlých stránkách starých kronik a připomeňme si, co víme o první dobrušské lípě svobody:

Okrašlovací spolek spolu se členy Sokola a vedením obou tehdejších škol pořádal v úterý 28. října 1919 na Malém, dnes Šubertově, náměstí slavnost lípy svobody. Na tuto slávu přijel hlavní řečník dokonce až z Prahy.

Velká oslava desátého výročí vzniku samostatné Československé republiky začínala před budovou pošty, v níž dnes sídlí vlastivědné muzeum. Právě před ní, zhruba v místech nynější fontánky, rostla lípa svobody. U lípy se pokládaly věnce a pěvecký sbor Dobroš pěl píseň Kristus - Oráč od Karla Dostála-Lutinova.

Poslední a nejvelkolepější slavnost se před původní lípou svobody uskutečnila v sobotu 28. října 1933. Občané Dobrušky si tehdy v období Velké hospodářské krize a v roce nástupu nacistů k moci v Německu připomínali patnácté narozeniny Československé republiky. Ve smutném roce se u lípy pokládal věnec a šlo se odtud dál na hlavní náměstí, kde akce vyvrcholila projevem tehdejšího starosty města továrníka Josefa Vaňka.

V roce 1934 ale lípa na Malém náměstí uschla a místo pro její nástupkyni bylo vybráno v nově založeném parčíku u vlakového nádraží. Zasadili ji v neděli 28. října 1934 naproti nádraží, kde roste dodnes.  

Pro novou - jubilejní - lípu bylo na Šubertově náměstí vybráno místo, v jehož sousedství stála až do začátku osmdesátých let minulého století budova, kde od roku 1931 až do jejího zbourání sídlilo vlastivědné muzeum. Kruh historie, pomyslně orámovaný lipovými ratolestmi, se tak 28. října 2018 symbolicky uzavře.    

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků