Hlavní obsah
Španělský malíř Paulo Nubiola zahájil společně s Thuptenem Wangchenem v knihovně města Ostravy svoji výstavu o sebeupalování s názvem Plameny v tichu. Foto: Petr Ďásek

Plameny v tichu: výstavu o tragickém fenoménu v Tibetu hostí Ostrava

Je březen, měsíc Festivalu Pro Tibet, kterého se s radostí pravidelně účastním i přesto, že se na mnohých akcích tohoto festivalu neubráníte slzám lítosti a bezmoci nad situací v Tibetu. I ostravská výstava Plameny v tichu s následnou debatou byla emotivním zážitkem.

Španělský malíř Paulo Nubiola zahájil společně s Thuptenem Wangchenem v knihovně města Ostravy svoji výstavu o sebeupalování s názvem Plameny v tichu. Foto: Petr Ďásek
Plameny v tichu: výstavu o tragickém fenoménu v Tibetu hostí Ostrava

V pátek 4. března španělský umělec a malíř Paulo Nubiola zahájil společně s Thuptenem Wangchenem, buddhistickým mnichem a významným členem exilového tibetského parlamentu, v knihovně města Ostravy svoji výstavu o sebeupalování Tibeťanů s názvem Plameny v tichu.

Jde o výstavu akrylových maleb, ukazující, že jsou lidé, kteří nikdy nepřijmou mlčení. Autor portréty překreslil z osobních fotografií a obklopil je plameny. Pokud nebyly portréty osob dostupné, vytvořil figuru pohlcenou ohněm. Obrázky vyjadřují více, než lze říci pouhými slovy.

Výstava poukazuje na neochvějnou odhodlanost mužů, žen a dětí, kteří s poklidem čelili svému vlastnímu zániku. Má připomínat světu jejich motivaci a sebeobětování za lepší budoucnost tibetského národa, který je neprávem týraný ve své vlastní zemi. A také zapálit světlo v temnotě strachu. Světlo, které nemůže a nesmí být zhasnuto. Tuto trýznivou formu vyjádření odporu zvolilo již téměř 150 Tibeťanů.

Po slavnostním otevření výstavy následovala debata s Thuptenem Wangchenem. Thubten Wangchen se narodil v roce 1954 v Tibetu. Ve věku pěti let byl nucen opustit svou zemi kvůli čínské invazi. Přežil díky žebrání v ulicích Kathmandú, pak se v Indii dostal do školy tibetských uprchlíků. V šestnácti letech nastoupil do kláštera. 

Thupten Wangchen velice poutavě vyprávěl o historii Tibetu, o jeho nezávislosti do roku 1959, o dohodě, kterou spolu uzavřeli tibetský král a čínský císař a která byla vytesána do tří sloupů. V této dohodě bylo dvojjazyčně napsáno: Číňané nechť jsou šťastni v Číně, Tibeťané nechť jsou šťastni v Tibetu. Jenže nyní je vše jinak a Čína tvrdí, že Tibet byl vždy součástí Číny. Letos 10. března to bude 57 let od násilného obsazení Tibetu Čínou. V souvislosti s touto invazí bylo zabito více než 1,2 miliónu Tibeťanů.

„Čínská vláda nerespektuje svobodu vyznání, v Tibetu není náboženská svoboda, ale není ani ve vlastní Číně, pronásleduje lidi nejen v Tibetu, ale také v Mongolsku, Ujgursku. I samotní Číňané v Číně trpí,” uvedl Thupten Wangchen. Připomněl, že se Tibeťané stali ve vlastní zemi menšinou a jsou ve své zemi občany druhé kategorie, žijí v neustálém strachu, jsou sledováni a vězněni.

„Číňané chtějí, aby jim patřil svět, je to jen jiný způsob invaze. My nejsme proti obchodním vztahům, ale říkáme, že není dobré obchod nadřazovat nad lidská práva,” zdůraznil Wangchen. Wangchenovu matku zabili Číňané, když mu bylo pět let. Přesto necítí nenávist a říká: „My nemáme problém s Číňany, ale s čínskou vládou.”

„Tibeťané, kteří se upalují, nevolají po zkáze Číny, ale chtějí jen, aby se dalajláma směl vrátit,” připomíná Wangchen to, že při sebeupalování nezabíjejí ostatní a neublížili ani jedinému Číňanovi, protože buddhismus učí nenásilí. Dalajláma i Tibetská exilová vláda se snaží toto sebeupalování zastavit... 

Výstavu Plameny v tichu, která potrvá po celou dobu ostravského Festivalu pro Tibet, v ČR pořádá nezisková organizace MOST, o.p.s..

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků