Patnáctiletý klavírista Jan Čmejla slavil úspěchy na koncertech v New Yorku a ve Washingtonu

Mladý talentovaný student I. ročníku Pražské konzervatoře má za sebou už i debut s Filharmonií Brno, se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK nebo s Václavem Hudečkem v rámci festivalu Svátky hudby.

Honza se narodil v létě 2003 v Praze do zcela nehudební rodiny. „Brácha lyžuje a dělá americký fotbal, ségra plave,” říká Honza.

Vztah k hudbě a k pohybovému umění se u něj projevil už v mateřské škole. Na klavír hraje od šesti let, kdy si k narozeninám přál elektrické klávesy. Od sedmi se pravidelně zúčastňuje klavírních soutěží a koncertů, od osmi let občas skládá hudbu. Vedle tuzemských klavíristů je ovlivněn i klavíristy zahraničními. S Lang Langem se osobně setkal a hrál s ním ve Vídni v rámci programu Allianz Junior Camp, který je každoročně určen desítce vybraných talentů z celého světa.

V polovině března absolvoval koncerty v New Yourku a Washingtonu. Konkrétně na koncertě pořádaném Czechoslovak Society of Arts and Sciences v Bohemian National Hall v New Yorku a na koncertě v rámci prestižního koncertního cyklu Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu. A s jakým repertoárem Honza v New Yorku a ve Washingtonu vystoupil?

„Uvedl jsem díla Beethovenova, Chopinova, Rachmaninova a pochopitelně jsem se snažil propagovat alespoň jedno dílo českého autora. Byly to Vzpomínky Vítězslava Nováka. Moc mne potěšilo, že jsem se po skončení obou koncertů dočkal standing ovation. Utvrdilo mne to v tom, že jsem zřejmě na správné cestě.”

Koncert v Kennedyho centru spolupořádala Česká ambasáda v USA. Jana Čmejlu se se zástupci národního kulturního centra Spojených států podařilo propojit významnému českému podnikateli a filantropovi Karlovi Komárkovi prostřednictvím jeho rodinné nadace (KKFF), která mj. podporuje jednotlivce, jejichž talent má potenciál se rozvinout.

„Absolutně nevěřím, že je klasická hudba zastaralá a jen pro staré. V Americe jsem byl teď podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem tam ještě nikde nehrál. New York mne okouzlil svou atmosférou a energií. Viděl jsem mnoho dominant města, které nikdy nespí, ale největší dojem na mne udělala slavná koncertní síň Carnegie Hall. Tam si tak jednou zahrát! Dojmy z Washingtonu jsem absolutně odlišné od těch z New Yorku. Hlavní město USA postrádá mrakodrapy a je pro něho charakteristická čistá architektura a vyzařuje z něj vzácný klid. Kdybych si měl ale vybrat, žil bych raději v New Yorku. Jeho atmosféra je prostě bouřlivá, a to je právě kontrast, který potřebuji ke klidnému životu s klavírem,” zavzpomínal na své zážitky mladý muzikant, který má před sebou jistě velkou kariéru.