Článek
Výstava betlémů v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí se tentokrát zaobírá tradicí od 19. století, jejíž ukázkou je betlém zapůjčený potomky Antonína Kellnera, který byl naposledy v celé velikosti postaven téměř před 70 lety.
V té době to byly velké betlémy, jejichž stavba byla zahájena s počátkem adventu, aby o Štědrém dnu byl oslavou vánočních svátků. Však i pamětníci z 20. století vědí, že k vánočnímu stromečku neodlučně patřil betlém, byť malý vystřihovaný z papíru.
České lidové betlémářství vneslo do vánočného času pohádkovou poetiku a přizpůsobilo ji domácím poměrům. Tím zobrazuje všední, vysněný i reálný, život lidí na vesnici i v malých městech.
Všestrannou ukázkou je čtyřmetrový Kellnerův betlém se 466 součástmi, z nichž 25 je dřevěných a 2 ze sádry. Zastoupeny jsou figurky všech dobových řemeslníků, včetně děveček a hudebníků dále veškerá domácí zvířata, domy a stromy dotvářející charakter krajiny.
Samotná stavba betlému začínala přinesením beden s velkými obálkami s roztříděnými jednotlivými figurami a po modelaci terénu pomocí krabic se tyto začaly vpichovat do suchého mechu. Při této přípravě se ve světnici stále ozývala pobídka: „Pastýři, vstávejte!”
Ve vystaveném betlému se kromě Kellnerovy tvorby nacházejí figury svitavského řezbáře, asi jedna třetina figur byla zkopírována z betlému Adolfa Jandery, dále kopie figur Jarolíma Štantejského i tvorba Heindricha Zdobnického a několik nesignovaných.
Celá instalace pak navozuje pravděpodobnou vánoční atmosféru pracovního vytížení obuvníka Antonína Kellnera (1853 - 1928) a jeho "koníčka" malování, jenž mimo správky obuvi zákazníkům poskytoval žádané figury, které právě namaloval. S prohlídkou tohoto betlému lze strávit nejen sváteční dny, ale ještě další do 29. ledna 2017.
Avšak ani v dnešní době pod mnohým vánočním stromečkem nechybí betlém. Sice malý, vystříhaný z papíru, ale zato s místním charakterem. Tuto poptávku bohatě pokrývá ve své prodejně vydavatelství Oftis, kde si možno vybrat betlém lidový ústecký, letohradský, knapovský, chrudimský a další řadu různých tvarů.
Otevřeme-li na ukázku např. betlém lanšperský, dostáváme se do historie, kdy v zřícenině lanšperského hradu se Ježíškovi klaní Přemysl Otakar II., jeho syn, český král Václav II., opat zbraslavského kláštěra Petr Řitavský a bezejmenný lanšperský rytíř.
Život v podhradí symbolizují postavy zemědělce, děvečky, kováře, lazebnice, hostinského a řezníka v jedné osobě a hudebníků. Nechybí ani dobrodějka Grůfka, která podle pověsti pomáhala místním chudým. Do další pověsti o Čertově mostu nás zavádí kohout, kterého chudá stařenka ukryla, a zakokrháním zahnal ďábla. V betlému ještě najdeme ovečky s beránkem, zajíce a bílého psa. Krajinný ráz dotvářejí dřeviny a byliny typické pro orlickoústeckou oblast. Je to dub, jabloň, lípa srdčitá, dále břečťan popínavý, květ lilie, len, prvosenka, ostružiník a ostropestřec mariánský.
Tradice všech těchto betlémů tak nejen obohatí vánoční pohodovou atmosféru, ale přinese i poznání naší minulosti.
