Hlavní obsah
Ústředním motivem čtyřmetrového betlému je jemně řezaná svatá rodina s klekáči od neznámého svitavského řezbáře. Foto: Stanislava Dvořáková

Pastýři vstávejte, připomíná výstava betlémů v ústeckém muzeu

Městské muzeum v Ústí nad Orlicí novou expozicí betlémů připomnělo adventní čas, kdy ústečtí betlémáři začínali připravovat své až několikametrové celky, aby se staly ozdobou vánočních svátků.

Ústředním motivem čtyřmetrového betlému je jemně řezaná svatá rodina s klekáči od neznámého svitavského řezbáře. Foto: Stanislava Dvořáková
Pastýři vstávejte, připomíná výstava betlémů v ústeckém muzeu

Výstava betlémů v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí se tentokrát zaobírá tradicí od 19. století, jejíž ukázkou je betlém zapůjčený potomky Antonína Kellnera, který byl naposledy v celé velikosti postaven téměř před 70 lety.

V té době to byly velké betlémy, jejichž stavba byla zahájena s počátkem adventu, aby o Štědrém dnu byl oslavou vánočních svátků. Však i pamětníci z 20. století vědí, že k vánočnímu stromečku neodlučně patřil betlém, byť malý vystřihovaný z papíru.

České lidové betlémářství vneslo do vánočného času pohádkovou poetiku a přizpůsobilo ji domácím poměrům. Tím zobrazuje všední, vysněný i reálný, život lidí na vesnici i v malých městech.

Všestrannou ukázkou je čtyřmetrový Kellnerův betlém se 466 součástmi, z nichž 25 je dřevěných a 2 ze sádry. Zastoupeny jsou figurky všech dobových řemeslníků, včetně děveček a hudebníků dále veškerá domácí zvířata, domy a stromy dotvářející charakter krajiny.

Samotná stavba betlému začínala přinesením beden s velkými obálkami s roztříděnými jednotlivými figurami a po modelaci terénu pomocí krabic se tyto začaly vpichovat do suchého mechu. Při této přípravě se ve světnici stále ozývala pobídka: „Pastýři, vstávejte!”

Ve vystaveném betlému se kromě Kellnerovy tvorby nacházejí figury svitavského řezbáře, asi jedna třetina figur byla zkopírována z betlému Adolfa Jandery, dále kopie figur Jarolíma Štantejského i tvorba Heindricha Zdobnického a několik nesignovaných.

Celá instalace pak navozuje pravděpodobnou vánoční atmosféru pracovního vytížení obuvníka Antonína Kellnera (1853 - 1928) a jeho "koníčka" malování, jenž mimo správky obuvi zákazníkům poskytoval žádané figury, které právě namaloval. S prohlídkou tohoto betlému lze strávit nejen sváteční dny, ale ještě další do 29. ledna 2017.

Avšak ani v dnešní době pod mnohým vánočním stromečkem nechybí betlém. Sice malý, vystříhaný z papíru, ale zato s místním charakterem. Tuto poptávku bohatě pokrývá ve své prodejně vydavatelství Oftis, kde si možno vybrat betlém lidový ústecký, letohradský, knapovský, chrudimský a další řadu různých tvarů.

Otevřeme-li na ukázku např. betlém lanšperský, dostáváme se do historie, kdy v zřícenině lanšperského hradu se Ježíškovi klaní Přemysl Otakar II., jeho syn, český král Václav II., opat zbraslavského kláštěra Petr Řitavský a bezejmenný lanšperský rytíř.

Život v podhradí symbolizují postavy zemědělce, děvečky, kováře, lazebnice, hostinského a řezníka v jedné osobě a hudebníků. Nechybí ani dobrodějka Grůfka, která podle pověsti pomáhala místním chudým. Do další pověsti o Čertově mostu nás zavádí kohout, kterého chudá stařenka ukryla, a zakokrháním zahnal ďábla. V betlému ještě najdeme ovečky s beránkem, zajíce a bílého psa. Krajinný ráz dotvářejí dřeviny a byliny typické pro orlickoústeckou oblast. Je to dub, jabloň, lípa srdčitá, dále břečťan popínavý, květ lilie, len, prvosenka, ostružiník a ostropestřec mariánský.

Tradice všech těchto betlémů tak nejen obohatí vánoční pohodovou atmosféru, ale přinese i poznání naší minulosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků