Panovníci Jarmily Haldové cestují po zemích Koruny české nejen v době prezidentské volební kampaně

V současné době je úplně hotových sto šest panovníků a další čtyři - císaře Leopolda I. a jeho tři pozoruhodné ženy – má tato výtvarnice rozpracované.

„Panovníky postupně dotvářím, neustále cestují po republice. Nejdále na západě byli v Ostrově, v Plzni, letos v létě by měli být v Písku, na východě byli v Třinci, Brumově-Bylnici. Jsou na ně pěkné ohlasy ze škol. Vloni v Šumperku měli k výstavě doplňky – děti mohly stavět hrad z velkých dřevěných kostek, z jednoho panovníka byla udělána veliká puzzle. V Kroměříži uspořádali u příležitosti výstavy panovníků průvod dětí v dobových kostýmech. Je zajímavé sledovat, s jakým nápadem kde přijdou. To mě těší,“ upřesnila autorka pozoruhodného souboru, o jehož "cestách" řekl bývalý poslanec Josef Ježek, že Jezdí dělat inspekční cestu po zemích Koruny české.

V době, kdy vrcholí skutečná volební kampaň a nezadržitelně se blíží okamžik, kdy poprvé v novodobé české historii usedne na „český trůn panovník" zvolený lidem země, které bude vládnout, se přímo nabízí položit Jarmile Haldové otázku: Máte mezi panovníky nějakého favorita, s nímž byste se chtěla setkat?

"Nevím, zda by se se mnou bavili. Při studování historického materiálu obvykle zjistím, že to byl vynikající člověk, že měl úžasné schopnosti. Jednak to byli vesměs lidé vzdělaní, a speciálně u Habsburků byli vychováváni a vzděláváni pro vládnutí – pro odpovědné vládnutí. Takže panovníci jsou mi sympatičtí osobně, vesměs je oceňuji, i když sem tam se najde i negativní osobnost.“

A pro ty, kteří stále váhají, zda podpořit jednoho ze dvou kandidátů, je nanejvýš aktuální připomenout názor Jarmily Haldové: „K volbám chodím, protože, kdo nejde k volbám, je alibista.“

Abychom však představili šířku tvorby této výtvarnice, je třeba dodat, že vedle reliéfů českých panovníků vznikají pod jejíma rukama překrásné loutky nebo celé betlémy, ale také ilustrace pohádek či pověstí, a díky spolupráci s manželem-botanikem i dokonalé ilustrace vzácných rostlin např. rodu primulovitých.  

V poslední době však zaujal Jarmilu Haldovou i příběh jednoho stromu. „Jedná se o příběh dubu v letovisku Studánka. Rostl tam přes tři sta let a byl bohužel pokácen, ale zachoval se průřez kmene, který má průměr 120 cm - je tam vystaven a v něm jsou napíchána data. Já jsem k tomu udělala obraz, na němž jsou tato data také vyvedena a k nim napsala příběhy. Nejprve jsme spočítali léta, abychom došli k nějakému stáří, a v podstatě jsme se dopátrali k tomu, že dub se narodil v období po třicetileté válce, což má svoji symboliku, protože po této válce začínalo vše znovu. K tomu je tedy text s jednotlivými událostmi, které se vztahují ke světovým dějinám i k dějinám Studánky a Rychnova nad Kněžnou. Je to vlastně průřez doby, kdy dub žil, pro poučení návštěvníků letoviska,“ uvedla Jarmila Haldová.