Článek
Jedná se o tzv. Proprioceptivní neuromuskulární facilitaci (PNF), při níž ovlivňují poruchu pohybu už v jejím základu, na úrovni motorického řízení. Metoda je jedinečná tím, že se pacient při léčbě stává ve většině případů aktivním a plnohodnotným partnerem a dosahuje tak rychlejšího a trvalejšího efektu terapie.
PNF patří celosvětově k nejznámějším a klinicky nejužívanějším fyzioterapeutickým konceptům již více než 70 let. Jeho základem je praktická aplikace principů řízení lidské motoriky a motorického učení. Využívá co nejvíce možných zdrojů z periferie - protažení svalu, slovní povely, dotek či odpor tak, aby došlo k ovlivnění centrálních mozkových funkcí.
„Jedná se o manuální terapeutický přístup založený na neurofyziologických znalostech, který umožňuje terapeutovi analyzovat pacientův pohybový stav a zároveň poskytuje účinnou terapii pro obnovu funkčního pohybu. Pomáhá pacientovi najít ekonomičtější a výhodnější pohyb a obnovit tak jeho funkčnost,“ popisuje fyzioterapeutka Michaela Scholasterová, která před časem prošla certifikovaným kurzem.
PNF je jedinečná především v možnosti využití u široké škály pacientů z různých klinických oborů, bez nutnosti použití drahých pomůcek nebo přístrojů, a to na poli neurologie, neurochirurgie, ortopedie, traumatologie, revmatologie, vnitřního lékařství, gynekologie a urologie.
„Využití je možné na nemocničním lůžku, na terapeutickém lehátku a u aplikovaných technik na žíněnce v tělocvičně. Umožňuje terapeutovi práci s pacientem v různých pozicích a posturálních situacích, pracuje s tělovým schématem, umožňuje propojení fyzické činnosti končetin s dynamickou stabilizací trupu, a to v různých polohách,“ dodává fyzioterapeutka.
Využití metody je velmi široké, od neurologických onemocnění typu roztroušená skleróza, cévní mozková příhoda, poranění míchy, poškození periferních nervů, traumatická poškození, u pooperačních a poúrazových stavů, až po degenerativní onemocnění páteře a končetinových kloubů a funkční poruchy pohybového systému. Ovlivňuje také činnost vnitřních orgánů nebo funkci lymfatického systému. A protože je přístup zaměřen na celého člověka, nejen na daný problém v jednom segmentu, napomáhá dosáhnout i vyšší úrovně funkce pro celek.
„Při indikaci pohybové terapie lékařem je tento koncept možné využít u každého pacienta. Je s výhodou používán jak u těžce nemocných imobilních pacientů, např. v podobě pasivního provedení, tak i u ambulantních pacientů, u kterých se výše zmíněná široká škála posilovacích nebo relaxačních technik konceptu PNF dá při dobré spolupráci využít k ovlivnění nejrůznějších potíží, s kterými daný pacient přichází,“ uzavírá Mgr. Dobiášová, vrchní fyzioterapeutka a vrchní sestra Léčebného a rehabilitačního pracoviště Vítkov.