Hlavní obsah
Foto: Venca Turek

Pacientům léčebny u Honzíčka před stěhováním zahráli rockeři 2 Generations

Čtvrteční dopoledne v písecké psychiatrické léčebně patřilo hudebnímu vystoupení, doprovázenému projekcí, které mělo pacientům zpříjemnit chvíle před víkendovým stěhováním do nových prostor v objektu bývalých kasáren.

Foto: Venca Turek
Pacientům léčebny u Honzíčka před stěhováním zahráli rockeři 2 Generations

Slavnostní otevření proběhlo minulý týden v pátek 29. května, a to za účasti např. norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové, zástupců kraje, zdravotních pojišťoven, investora stavby Jaromíra Grégra, ředitele léčebny Mgr. Jiří Reiniše, nechyběla pochopitelně písecká starostka Mgr. Eva Vanžurová a paní primářka MUDr. Eva Kadlecová, CSc.

Přemístění do kapacitou většíhoho a centru blízkého zařízení přineslo kromě modernějšího vybavení i změnu názvu - z Psychiatrické léčebny U Honzíčka se stává Psychiatrická nemocnice Písek.

Ve čtvrtek 4. června pak se v relaxační místnosti staré budovy, usazené v klidu Píseckých hor a stínu okolních stromů, sešli pacienti i část personálu na kulturním programu s podtitulem "Loučení se starou budovou", kterým kapela 2 Generations přijela pacientům zpestřit program posledních dnů v těchto prostorech.

V úvodu došlo na zmínky o obecně velmi slabém povědomí společnosti o problematice života lidí s psychickým postižením, kdy toto neblahé stigma ještě vyhrocují extrémní případy, globalizované pak na i zcela jinak postižené pacienty. A to mnohdy i v případě lidí, kteří by mohli mít více rozumu a přehledu, než laická veřejnost, ať již se jedná o zastupitele města či lékaře z jiného oboru (jak mají sami pacienti tyto zkušenosti).

Propojovat svět nemocných a zdravých není pro 2 Generations nic nového, několikrát vystupovali jak v pražském Café Na půl cesty, tak v Bohnicích na akci Mezi ploty. Pro toto dopoledne nachystali výběr skladeb, vesměs korespondujících s tematikou duševního, místy i duchovního, života člověka, kde nemocní mohli shledat, že i člověk zdravý má bujnou fantazii, děsivé i radostné sny, splněné a očekávané touhy, potřebu lásky či obavy z budoucna. Doprovodná projekce ještě tyto představy barvitě vizualizovala.

Bohužel na poslední chvíli se musel omluvit písecký básník Milan Princ, který je živým příkladem toho, že psychicky nemocný člověk není jakási hororová postava, pobíhající po nočním městě se zkrvavenou mačetou - ostatně nestydí se své problémy ventilovat v médiích a poukazovat na cosi shnilého ve společnosti ve vztahu k postiženým.

I tak ale došlo na jeho báseň Smrti ze zcela čerstvě vydaného alba Smrti má, kde opět jeho texty zpracovalo sposta spřátelených muzikantů - opět tedy na albu nechybí Roman Dragoun, Olda Krejčoves, své sklady dodali Norbi Kovács, Martin Němec, Tomáš Kašpar, Martin Vokroj a mnozí další, 2 Generations nevyjímaje.

Pohodové dopoledne ve vrcholícím vedru přineslo všestrannou spokojenost jak posluchačům, tak účinkujícím.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků