Odehrála se na Šumavě krvavá bitva?

Šumava je bohatá na nejrůznější pověsti. Jedna z nich hovoří o krvavé bitvě.

Nad obcí Soběšice, která se nachází asi pět kilometrů od Strašína, snadno ujde vaší pozornosti nenápadný kopec. Kromě telekomunikačního stožáru na první pohled opravdu ničím nevyniká.

Někdo si ale může všimnout určitých zvláštností. Tak především samotný název – Bitovín. Uvádí se, že je odvozen od vítězné bitvy. Jistě vás zaujme i překrásný výhled z tohoto vrchu, jehož nadmořská výška dosahuje 694 metrů.

A další zajímavostí je, že v okolí kopce se nachází větší počet křížků a Božích muk, která byla vždy stavěná jako vzpomínka na nějakou událost (úmrtí, neštěstí, pohroma apod.).   

Bitva se měla odehrát na konci třicetileté války (1618-1648), která kromě boje o politickou nadvládu v Evropě byla i zápasem mezi římskokatolickou církví a stoupenci reformace. Na obou stranách docházelo k rabování a vraždění.

„Poslední rok této dlouhé války, rok 1648, znamenal však pro Sušicko ničivou švédskou pohromu. Armáda švédského generála Königsmarka zpustošila kraj a snad někdy do té doby spadá pověst o zázračné porážce Švédů u Vogelsangu zmíněná Ladislavem Stehlíkem v Zemi zamyšlené i bitka Švédů s císařskými mezi osadami Bukovníkem a Soběšicemi u vrchu, který na paměť této události nese jméno Bitovín,“ uvedl Ladislav Novák v článku O útisku a trápení sušických (Sušické noviny, 10. 3. 2000).

Je pravděpodobné, že bitva se neodehrávala pouze na tomto kopci, i když právě ten vzhledem k své poloze sehrál zřejmě rozhodující úlohu. Například mohl být odsud korigován postup jednotek nebo byl posledním útočištěm švédských vojáků.

Bojiště by bylo možné vymezit pomyslným trojúhelníkem, jehož strany tvoří spojnice mezi obcemi Soběšice – Bukovník – Mačice. Po jeho stranách se totiž nachází již zmíněné sakrální symboly a stavby.

Při nejrůznějších zemních pracích byly v pozdější době nalézány podkovy, ostruhy, části zbraní a především lidské ostatky.  

„Na lesních hranicích Bitovína u soběšických polí stál veliký kříž ze dřeva na skále a pod ním, podle vypravování, jsou pochováni padlí z této bitvy. Kříž byl povalen r. 1924. V r. 1925 při kopání strouhy u silnice přímo pod Božími mukami vykopána byla kostra lidská, ležící na boku a při té příležitosti si několik pamětníků vzpomnělo, že při stavbě silnice nacházeny byly kosti lidské ve velkém množství. Proto jsou tam snad postavena Boží muka na památku,“ dočteme se v Pamětní knize obce Soběšice.

Podle pověstí musela být bitva velmi krutá, s velkým množstvím zraněných a padlých vojáků. Potok, který pod kopcem protéká, byl prý tehdy rudě zbarvený od krve.   

Dnes jde ale o místo poklidné a tiché s nádherným výhledem na šumavské kopce i do vnitrozemí. Můžete zde posedět na lavičce a přemýšlet třeba o tom, jak je dobře, že se tady už neválčí.