Hlavní obsah
Jilemnický zámek, dnes sídlo Muzea Krkonoš, opět září jako v dobách Jana Harracha Foto: Jana Vančatová

Obnovený zámek v Jilemnici připomíná pravého českého kavalíra - hraběte Jana Nepomuka Harracha

Jilemnici, vstupní bránu do západní části Krkonoš, není třeba především milovníkům lyžování a zimních sportů příliš představovat. Méně známý je místní zámek, díky podpoře z Norských fondů rozkvetl v posledních dvou desetiletích do nebývalé krásy. Jeho návštěva je opravdu výjimečným zážitkem.

Jilemnický zámek, dnes sídlo Muzea Krkonoš, opět září jako v dobách Jana Harracha Foto: Jana Vančatová
Obnovený zámek v Jilemnici připomíná pravého českého kavalíra - hraběte Jana Nepomuka Harracha

Stejně jako jilemnický zámek, tak zejména Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, na plné docenění svého historického přínosu v oblasti kultury, umění, českého obrozenectví, turistiky i sportu stále ještě čeká.

Jilemnické panství patřilo Valdštejnům, Křineckým z Ronova, pánům z Újezdce, Harrantům z Polžic a Bezdružic. Posledními majiteli se v roce 1701 stali Harrachové. Na místě původní tvrze byl vybudován Křineckými v 16. století zámek. Harrachové jej dvakrát rozšířili, naposledy v roce 1895 – do dnešní podoby.

Od roku 1953 v objektu sídlí Krkonošské muzeum. Za poslední dvě desetiletí se muzejní expozice značně rozšířily; a to i do dalších, dříve nevyužívaných hospodářských budov (sýpky, pivovar), v následně uvolněných zámeckých prostorách byly vybudovány expozice nové, věnované osvícené osobnosti téměř renesančního rozměru – hraběti Janu z Harrachů (1828-1909). 

Od roku 2012 si tak můžete prohlédnout i zámecké interiéry (jídelnu, panský salón, ložnici, pracovnu, předpokoj a dámský budoár). Vše naranžováno tak působivě, že snadno podlehnete dojmu, že majitel se každou chvilkou musí vrátit zpět. 

Vystavené exponáty, dobové materiály i nespočet ocenění a diplomů jsou svědectvím o tom, jak široké byly zájmy, nadání a v neposlední řadě obchodní schopnosti Jana Harracha. V dobových materiálech byl označován za „pravého českého kavalíra“ nebo „šlechtice ducha“.

Podporoval mnoho zejména českých (částečně i německých) aktivit v Čechách. Alespoň pro malou ilustraci: založení Národního divadla v Praze a Brně, založení Národního muzea v Praze, obrodil Českou besedu, měl nemalé zásluhy na vzniku a uskutečnění Všeobecné zemské výstavy v Praze v roce 1895, podporoval českou menšinu ve Vídni, obchod, turistiku, ochranu Krkonoš… Měl i velmi nebývalé sociální cítění.

V budově zámku naleznete několik expozic: Expozice západních Krkonoš, historicko-etnografická sbírka, sleduje vývoj v západních Krkonoších od příchodu prvních obyvatel ve 13. století, přes založení Jilemnice až po současnost. Velmi cenný je soubor lidových betlémů (čestné místo zaujímá mechanický betlém Jáchyma Metelky), kolekce lidového nábytku, jedinečná 200 let stará ručně předená lněná příze (296 m vlákna váží pouze 1 gram!).

Dále spatříte Kavánovu galerii: galerii obrazů Františka Kavána (1866-1941), který se věnoval především krajinomalbě Krkonoš.

V prostorách přízemí bývalého pivovaru naleznete stálou výstavu Bílá stopa: zachycuje vývoj lyžování na českém území od doby, kdy hrabě Harrach roku 1892 nechal dovézt první páry lyží pro svou lesní správu, až do roku 1938. Součástí jsou i nejstarší dochované lyže, několikeré sáně, včetně typicky krkonošských řiditelných rohaček…

První patro bývalého pivovaru je věnováno tradičním řemeslům Jilemnicka – zejména tkalcovství.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků